MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Pátek 13. prosinec 2019

BÖHM Jaroslav

- akademik, PhDr., DrSc., archeolog

Narodil se 8. 3. 1901 v Holešově.
Pocházel z rodiny berního úředníka a své dětství prožil v Holešově na Plačkově. Středoškolská studia absolvoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Na Karlově univerzitě studoval prehistorickou archeologii u profesorů Lubora Niederle a Albína Stockého. Po krátkém působení v pravěkém oddělení Národního muzea v Praze přešel do archeologického ústavu v Praze, kde se stal v roce1939 ředitelem. Habilitační práci "Základy hallstattské periody v Čechách" předložil již v roce 1938, docentem byl však jmenován až v roce 1946. Přednášel na univerzitách v Praze a Olomouci.K jeho roztsáhlým výzkumným akcím patřil výzkum pohřebiště z doby římské v Třebechovicích nebo slovanského hradiště Libušín. Zvlášť významný byl výzkum keltského opevněného sídliště, oppida Staré Hradisko u Prostějova.
V počátcích své vědecké práce soustředil pozornost na území východního Slovenska a Podkarpatské Rusi. Bohatá Böhmova vědecká publikační činnost obsahuje na 200 titulů z nejrůznějších úseků pravěku a časné doby dějinné.V roce 1941 vydal knihu "Kronika objeveného věku", v níž upozornil na význam keltské tradice. K jeho velkým pracím se řadí také kniha "Naše nejstarší města" (1946) o osadách v pravěku. Dále studie "K dnešnímu stavu otázky a původu a vzniku Slovanů" (1947).
V Roce 1952 stál u zrodu Československé akademie věd. Byl členem řady zahraničních ústavů např. V budapešti, Berlíně, Frankfurtu n. M., Londýně. V roce 1962 byl v Římě zvolen prezidentem Mezinárodní unie prehistorických a protohistorických věd. Ve své funkci, stejně jako ve svých metodických studiích, položil však zároveň základy i celé organizaci vědecké práce archeologické u nás.
Jarosalv Böhm zemřel 6. 12. 1962.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Významný rodák
AKTUALIZACE: Vít Solař (MIC Holešov) org. 56, 08.04.2004 v 14:33 hodin