MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Čtvrtek 21. listopad 2019

Velikonoce

Z historie Velikonoc

Panímámo zlatičká,
darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka,
uteče Vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže,
kdo jí odtud pomůže?

Velikonoce

jsou pohyblivé svátky jara, které se slaví nejbližší neděli po prvním úplňku Měsíce po jarní rovnodennosti, tedy v období mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Pod různým pojmenováním je slavili lidé od samého počátku své uvědomované existence. V té nejstarší podobě vzdávaly Velikonoce hold návratu jary, oslavovaly probuzení života v přírodě a všemi dostupnými možnostmi pokládaly základ ke zrodu a zabezpečí nového života.

Zde bajdeme kořeny některých tradic - pokrmů z vajec symbolizujících plodnost, kraslic - skořápka představovala Zemi, žloutek Slunce, bílek Měsíc. Účinek se umocňoval barvením - barvami života: červenou, zelenou, žlutou, poléváním voskem. Pečivo z kynutého těsta mělo být kulaté, lesklé a dozlatova zářivé jako slunce na obloze a nybýváním na objemu potvrzovat zrod nového života.

Velikonoce jsou ovšem nejvýznamnější svátky křesťanské církve, spojené s památkou umučení a vzkříšení Krista.

Navazovaly pravděpodobně na židovský svátek PESACH, oslavující vyvobození Židů z egyptského zajetí, který připadal na den prvního jarního úplňku. V předvečer svátku se upekl roční beránek a ten se spolu s nekvašeným chlebem jedl při hostině. Ani na našich velikonočních stolech beránek nechybí, ať už upečený z piškotového těsta, nebo méně často v masité podobě.

Velikonoční cyklus je zahájen hned po masopustním úterý Popeleční středou, kdy se drží přísný jednodenní půst. Od ní se počítá čtyřicetidenní postní doba, což praktický znamená nejenom omezit svůj jídelníček, ale také se zamyslet nad sebou samým a pozitivně působit v mezilidských vztazích.

Každá ze šesti neděl má své jméno:

První - Černá nebo Pytlová - ženy se oblékaly do černých šálů a zástěr. Někdy je zvaná Pučálka podle pokrmu z hrachu nebo také Liščí podle zvyku, že se na vrbové proutky věšely tajně upečené preclíky a zvědavým dětem se odpovídalo, že je tam věšela liška.

Druhá neděle - Pražná - podle obilní "pražmy".

Třetí neděle - Kýchavná - kdo kýchne třikrát, bude celý rok zdráv. Přálo se "Pomáhej Pan Bůh".

Čtvrtá neděle - Družebná - nebo také Růžebná - v kostele se měnila fialová barvy na růžovou. Pro družební pohoštění se odma pekly koláče - družbance.

Pátá neděle - Smrtná nebo Smrtelná - zahalovaly se kříže v kostele, vynášela se smrt (Morana, Mařena) - figurka ze slámy a hadrů na tyči se házela do vody.

Šestá neděle - Květná - svěcení větviček jívy " kočiček" na památku slavného Kristova vjezdu do Jeruzaléma.



Pašijový týden

Po modrém pondělí a šedivém úterý nastává škaredá středa - podle toho, že se Jidáš škaredil na Ježíše Krista. (Říkalo se ji také sazomelná, protože se čistily komíny a všechno po zimě).

Zelený čtvrtek - v ten den se v kostele oblékalo zelené roucho, jedla se zelená strava, vstávalo se brzy, pekly se "jidáše", naposledy zvonily a umlkly až do Bílé soboty kostelní zvony - odlétaly do Říma, nahradily je klapačky a řehtačky.

Velký pátek - ukřižování Krista - pro křesťany den hlubokého smutku a nejpřísnějšího půstu. Lidová tradice k tomuto dni váže mnoho kouzel a pověr, kdy při krátkém hlase pašijí se otevírá země, aby odhalila své poklady a tajemství (např. Balník se svatováclavským vojskem).
Poklady prý označovalo světýlko nebo kvetoucí zářící kapradí. (K. J. Erben: Kytice - Poklad).

Bílá sobota - byla dnem svěcení ohně rozdělavaného před vchodem kostela. Doma se uhasila ohniště a nově se zapálila až posvěceným polínkem přineseným od kostela. Popelem se sypala pole a louky. Vrcholem dne je sváteční mše Vzkříšení, po kterém končil půst a rozezněly se zvony.

Neděle velikonoční - Boží hod velikonoční - svěcení všech velikonočních pokrmů - beránek, mazance, vejce, chleba, vína apod.

Pondělí velikonoční - velikonoční hodování spojené a pomlázkou a obdarováním malovanými vejci a kraslicemi. Pondělí velikonoční neslo také pojmenování Červený nebo Mrskaný pondělěk. Vyšlehání mělo zajistit zdraví, štěstí a píli.

Zvláštní funkci měla pomlázka "babská", v úterý, kdy vdané ženy oplácely šlehání mužům.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 09.04.2004 v 09:37 hodin