MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Úterý 25. červen 2019

Hody, poutě

Největší podzimní slavností prostého lidu byly hody. Od konce 18. století se slavily jednotné císařské hody v třetí neděli říjnovou. V dobrém, úrodném roce se hodovalo jako nikdy jindy v roce, i když přece jenom hody v horské vsi byli skromnější. Ještě v polovině 19. století se hody držely po pět dnů, od neděle do čtvrtka, kdy vrcholily stínáním berana. V pozdější době ještě berana stínali a donesli do hospody, tam se však už dřív vařil guláš z odleželého skopového masa, které si hospodský opatřil už dříve. Do hospody přicházeli hosté s uzly vdolků, aby měli co jíst, než se bude podávat guláš.

Výjimečnou událostí v běhu roku byla pouť.Nade všechna poutní místa pak vynikal Příbor, Zašová, a také na hory Hostýn a Radhošť táhla procesí poutníků z celé východní Moravy. Nezřídka se vyšlo z domu i na čtyři, pět dnů.Na pouti někteří okusili vzácnou pochoutku.
Turecký med, nejrůznější perníky, cizokrajné ořechy, mandle a cukrovinky. Svůj tradiční ráz si poutě udržely ještě před druhou světovou válkou.
Dnešní poutě se zkrátily na jeden den. Pouti se v mnohém podobal výroční trh, po valašsky jarmark, záležitost stará jako města a městečka sama. Na jarmark se chodilo do Frenštátu, Valašského Meziřičí, Rožnova, Vsetína, Vizovic. Konaly se dvakrát až čtyřikrát do roka. Na trhu se prodávalo vše, co se potřebovalo v hospodářství a domácnosti. O trzích se nesmělo šenkovat víno. Kromě výročních trhů měla města svůj nevelký denní trh.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 10.05.2004 v 11:33 hodin