MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Čtvrtek 27. červen 2019

Vánoce na Valašsku - historický pohled

Zima se v lidové stravě ohlásila dlouhým předvánočním půstem o adventu. O to radostněji vítaly děti mikulášskou nadílku, byť dříve spočívala jen v sušeném ovoci, v jablkách a pečivu. Z jednoduchého tuhého těsta, jinde i z těsta kynutého, se pekli mikoláši , čerti, koni, psi, slepice, zdobené zrnky koukolu, pepře, hrachu, fazolí. Na Frenštátsku se v čase mikulášských pochůzek prodávaly sklenovské preclíčky, navlečené na vrbový proutek.

Týden po Mikuláši po vsi, dům od domu, chodily Luce, tajemné bytosti, zahalené v bílé plachtě. Všude byly obdarovány.Největšími svátky roku byly Vánoce. Početné vánoční obyčeje měly zabezpečit hospodářskou prosperitu i zdraví a šťastný život rodiny po celý život. Proto každá rodina usilovala co nejlépe plnit lidová i církevní ustanovení a nejrůznější pověrečné praktiky, sestavené do pevného sledu a řádu. Důležitou součástí tohoto řádu byly i vánoční pokrmy a pravidla stolování.Vánoční svátky byly i významnou rodinnou slavností, časem radosti a hojnosti. Hospodyně o vánocích vařila a pekla jídla, která znala ze svého domu, zpravidla od své matky, a přizpůsobila se i přání rodiny, do které přišla. Z půstu o adventu se nejpřísněji dodržoval půst o Štědrém dni.

Štědrý den byl nejvýznamnějším a nejtajemnějším svátkem roku. K žádnému dni se nevázalo tolik obyčejů, věšteb, písní. V četných rodinách mnohé zvyky dosud uchovávají - jako součást rodové, národní tradice.u žádného z obyčejových cyklů jsme si doposud nepoložili otázku stáří a původu. Takovou možnost nabízí právě Štědrý večer. Jeho obyčeje i pokrmy mají velmi archaický ráz. Kolem roku 1366 se ve šlechtické rodině v Holešově narodil syn Jan, který později přijal jméno Jan z Holešova. Napsal latinsky psaný traktát o Vánocích. Napsal to co slyšel od prostého lidu v době panování Karla IV. Traktát rozdělil do osmi bodů.
1.půst o Štědrém večeru platil až do první hvězdy na nebi,
2.lid se potom přežírá, někteří se opíjeli, K spánku se ukládají až v čase, kdy řádní lidé svolávají zvonem na jitřní,
3.všichni lidé v ten večer svátečně stolují? Alespoň světlo v jizbě udělají, poctiví starší lidé otevírají svůj dům, aby každý mohl vstoupit a být pohoštěn,štědrost se projevovala i dobytku.
4.lidé si posílají štědrého večera, drobné dárky - pěkné a vonné drobnosti,
5.požívají velký bílý chléb, tj. velké vánočky a koláče, nechávají jich na stole a na ubruse i s noži, aby v noci přicházeli bůžkové a jedli, kladou též pokrmy na hroby, aby duše vyšly v noci z hrobů a jedly,
6.v ten den jedí mnoho ovoce, kladou je na stoly a na ubrusy a krájejí je noži, aby věštili budoucnost,
7.zpívají koledy a dostávají přitom dary, hospodyně nechtějí dovolit, aby se do kazatelny donášelo z domu uhlí z jejich ohniště, aby se tím nevynášelo štěstí z domu, na druhé straně žádají o trochu kadidla, aby mohly hádat jak budou milovány od svých mužů,
8.v ten den kladou do jizeb a kostelů slámu, což má upomínat porodění ve chlévě a přitom však na oné slámě v jizbě se provádějí necudnosti a ženy se slámou čarují, aby neměly po celý budoucí rok blechy.

Štědrý den byl plný práce.Vedla ji hospodyně: děti zdobily stromek, sama hospodyně vařila a pekla. Přesto si v tento den někteří hospodáři zašli do hospody, tam půst neplatil. Druhý den, na Boží hod, do hospody nikdo nevkročil, zato na Štěpána byla plná. Až pozdě odpoledne se chystal štědrovečerní stůl.Položilo se na něj všechno, co se v hospodářství urodilo. Doprostřed stolu se položil vdolek a kolem něho od každého zboží po hrsti - hrst obilí, hrst máku. Doprostřed stolu se též odkládalo trochu od každého jídla. Tak zůstal stůl po celé vánoce. Také stůl na štědrovečerním stole nesměl chybět.

V zámožnějších usedlostech si chléb kupovali od pekaře. Při krájení jej hospodyně přežehnala a vánoční skrojek strčila do žita, aby se jej hodně urodilo.Na Štědrý den platil zákaz prací - kromě úkonů domácích. Nesmělo se hlasitě mluvit, smát, chování mělo být důstojné, vše proto aby z domu nebyly vyplašeny duše předků, které v ten den pobývají v domě.Se štědrovečerní hostinou se začalo, až když na nebi vyšla první hvězda. Také při štědrovečerní hostině mělo přijít na stůl všechno, co se v kraji urodilo a co si hospodyně přála, aby jí po celý rok na stole nechybělo. Proto se také na stole objevila jídla sváteční, ale také jídla prostá, vždy však pouze jídla postní. Čím více chodů, tím lépe, byť se podávaly třeba jen polévky, kaše, koláče. Na Štědrý večer se myslilo i na dobytek, drůbež, psa i kočku. Na počátku hostiny se všichni nahlas pomodlili. Hospodář podal všem u stolu chléb s medem, jinde též oplatek s medem.

O druhu a sledu jídel se dochovaly zprávy z nejrůznějšího prostředí. Ve Vizovicích se nejdříve podával již zmiňovaný oplatek s medem, po něm přišla na stůl zasmažená polévka hřibovica, po ní švestková omáčka a potom pohanková kaše nebo krupice maštěná máslem. Po jídle přinesla hospodyně na ošatce velké vlašské ořechy, jablka, sušené ovoce. V chudších rodinách pekli místo drobného pečiva hruškové nebo povidlové vdolky. Ryby se tenkrát v selských rodinách nejedly. O štědré večeři v Rožnově pod Radhoštěm se jedly suché hrušky, smetanová polévka, smažené ryby, pivo, někde i víno.

Na Boží hod byl oběd už s masem. Sestával se z vařeného masa, zelí a masové polévky, navíc se jedlo to co zbylo z minulého dne. Na Štěpána se obědvaly žitné koláčky s medem. Silvestr se v jídle nijak nelišil od běžného dne. Jen v městech a v nich spíše jen v měšťanských domech bylo veseleji. V pozdní odpoledne přicházeli známí a uhostili se vínem a šunkou.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 06.10.2004 v 13:40 hodin