MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Středa 26. červen 2019

Buchty, vdolky, koblihy

Širokou platnost má název buchta. Buchta se peče z kynutého těsta a jednotícím hlediskem je její čtverhranný tvar. Buchty se rozlišují podle tvaru a náplně. Po celém kraji byly známy buchty záhybáče, tvarem i způsobem plnění podobné závinům, které se kladly na plech po dvou nebo třech pásech.Tato buchta se u nás peče dodnes. Několikrát za rok se pekly kurástvové buchty. Zadělalo se na ně prvním mlékem nadojeným po otelení krávy. Husté, téměř mazlavé žluté mléko se ohřálo, přisypalo se mouky, přidalo kvasnic, soli, cukru, někde i skořice, nechalo se nakynout a dalo se péci na plech.

Nejvýznamnějším a nejrozšířenějším pečivem byly velké koláče, zvané vdolky, nověji frgály. Naše současné záznamy o přípravě vdolků se příliš neliší od údajů starších. Těsto na vdolky se zadělávalo z pšeničné , ale také žitné mouky, zamísilo se mlékem nebo jen vodou a dalo vykynout. Potom, rozválené na tenko do kulatého tvaru, se na povrchu pomazalo. Kromě tvarohové, hruškové a povidlové pomazánky byla často i pomazánka maková. Před sázením do pece se každý vdolek na povrchu omastil a podložil tenkým papírem. V minulosti, kdy byl vzácný i papír, se vdolky zespod poprášily hrubou šrotovou moukou, někdy pouze otrubami. Do pece se sázely podobně jako chleba. Povrch se pak posypal ještě posýpkou. Vdolky se chystaly k slavnostem, hodům, svatbám a u bohatých každou neděli.Obliba vdolků ( dnes frgálů ) přetrvala do současnosti.

Prosazují se zcela nové varianty: frgál s borůvkami a vdolek s čerstvými švestkami.Z ostatních druhů pečiva se častěji na stole objevily pouze vdolečky, malé koláčky s podobnou pomazánkou jako frgály. Zvláštní místo mezi sladkými jídly patřilo smaženému pečivu. V obecné známosti byly zejména koblihy.

K městskému jídelníčku patřily i Boží milosti. Znali je i na vesnici a podávali jako panské pečivo k čaji nebo ke zhřívanému jablečnému burčáku.
Jako drobný dárek dětem a také pro jiné příležitosti obyčejové se v domácnostech, ale též u pekaře peklo pečivo ve tvaru zvířátek, lidských postav a předmětů. V druhé polovině 19. století se ve Vizovicích začalo s tvarováním a pečením podobného pečiva, ale silně zmenšeného a zdobně tvarovaného. Peklo se pouze z mouky a vody a sloužilo jako dárkové zboží.

Ještě před první světovou válkou se z Vizovic vozilo na trhy do Brna, do prahy i do Vídně, a to zejména před Vánocemi a Velikonocemi. Tak přišlo na svět pověstné vizovické pečivo a vizovická zvířátka.

Nahrazení pece kamny s troubou na pečení, zavedení sporáku, možnost většího výběru potravin, jemné mouky a konečně působením osvěty a školy umožnilo podstatné rozšíření sortimentu pečiva. V městech k tomu došlo koncem 19. století a někde i dříve, na vesnici později. V současnosti se na vesnické svatbě peče i třicet druhů pečiva, z nichž jen několik málo patří k tradičním druhům.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Specialita k jídlu
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 10.05.2004 v 12:20 hodin