MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Pátek 26. duben 2019

Sváteční oděvy

Mnohem větší variabilita krojových typů byla znatelná ve svátečním oděvu. I ten však měl několik stupňů podle závažnosti příležitostí, k nimž se brával. Ve svátek oděv jednotila touha líbit se a prezentovat. Oděv tomu odpovídal více individuálně, podle zažité tradice, místního vkusu i uplatnění osobnosti.

I z tohoto důvodu je přirozené, že sváteční kroje zachovaly výraznější lokální formy. Slavnostnímu oděvu byla přikládána nejen péče, ale jeho součástem i mimořádná cena. Pro ni se uchovávaly a mnohé z nich i dědily po několik generací, sto i více let. Díky této domácí tendenci uchovávat staré kusy, se v době sběratelských aktivit mohly také snadněji formovat obecné sbírky.

V minulosti se lidé více přizpůsobovali zažitého řádu, který zohledňoval přírodní cykly a na ně napojená období křesťanského roku. Dlouho očekávané svátky pak byly slaveny výrazně, několikadenním hodováním, zábavou a patřičným oblečením. Dlouhodobý časový rozvrh byl pravidelně jednou týdně přetínán slavenými nedělemi.

Sváteční chvíle se vázaly na rodinný cyklus stejně jako na události společenského významu. Některé z nich, hlavně rodinné příležitosti vyžadovaly zcela speciální oděv. Slavnostní bylo během roku značné množství. Svátečnímu kroji byla tedy věnována značná pozornost.

Nejméně nákladný oděv se brával na nedělní odpoledne, zvláště k muzice. Svátečnější byl určen na nedělní bohoslužby v kostele a případné cesty do města či na úřady.

Nejvíce pozornosti se věnovalo oděvu při velkých církevních svátcích a rodinných obřadech, mezi nimiž zaujímala přední místo svatba.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 705 org. 56, 11.05.2004 v 12:36 hodin