MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Úterý 21. květen 2019

Svatební oděv

Na svatbě se obvykle sešla celá široká paleta typů krojů. Je to dáno různou závažností a pojetím jednotlivých aktérů svatby.

Nejstarší formy oblečení se speciálními doplňky má svatební pár- hlavně nevěsta, ale i ženich, dále družice a družba. Starší dvojice- rodiče, kmotři, mají starší typ oblečení slavnostního typu a mládež je pojata v nejmladším stylu.

Čím blíže k naší době, tím přibývá i více civilních módních šatů, hlavně u svatebních hostů. V některých krajích se udržovala jednota celku, především stylová jednota svatebního páru. Přetrvává nejdéle právě na Moravě.

Nevěsta byla vždy centrem svatebního krojového vybavení a také nejdéle nosila kroj. S ní pak i družičky. Vážný význam svatby dával svatebnímu kroji výraz důstojnosti, někdy i smutku ze ztráty svobody. V řadě krojů je proto oblečení nevěsty velmi umírněné barvy, někde se symbolikou smuteční černé nebo bílé barvy.

Nejvíce pozornosti dostává svatební věnec, nazývaný čepení, pentlení, hlazení. Ten, i ve své velkolepé zdobné podobě, představuje symbol opouštěného panenství. Směla jej nosit jen svobodná žena navíc panna. Pokud se tady vdávala žena čekající dítě, nesměla mít tato nevěsta v obřadu věnec, symbol nedotčenosti. Jeho symbolické zneužití se kritizovalo více než fakt pozdní svatby.

Slavnost posledního momentu je proto zdůrazněna nejen formou, ale i dodržovanými zvyky sundáváním věnce o půlnoci v den svatby a nasazením čepce před tím, než je ženy odvedena na svatební lože. Opět se zde zdůrazňuje motiv smutku, loučení.

V čepení vidíme i barevné znaky magie. Zeleň svěží ratolesti je obecný symbol života. Zde ho zastává čerstvý prut rozmarýny. Červená barva, znak života coby barvy krve, je další nezbytností zastoupenou především červenými stuhami. Nechybějí ani blýskavé, skleněné ozdoby. Ty vyjadřují dávný symbol ochrany, obrazně odrážejí zlé síly.

Nejvýraznější formy věnce a čepení najdeme v bohatých krajích Moravy. Na Slovácku jsou svatební věnce sestaveny do křehkých útvarů z papírových kytiček, stuh, vějířů ze skelné hmoty a dalších ozdob. Známý věneček byl z Vlčnova. Na Valašsku se brávaly malé slušivé korunky, naopak vysoké zdobné hlazení je známo z Horňácka.

Na Moravě byla v řadě krojů udržována stará tradice v oděvu nevěsty, která měla přes svatební oblečení úvodnici. Byla to oděvní plachta podélně složená, přehozená přes ramena jako šál, která kryla i ruce. I tato součást má vážný vztah k obřadu svatby. Připomíná, že nevěsta se svatbou řadí do funkce budoucí matky. Úvodní plachta se posléze užívala k zavinutí dítěte při křtu a úvodu.

Další archaickou součástí oděvu nevěsty byl i kožich. Kožešina byla drahá a tedy i důstojná část oblečení. V některých krajích se v průběhu obřadu nevěsta posazovala na kožešinu z důvodu plodnostní magie. Snad i tento impulz a symbolický význam udržoval kožich jako důležitou součást oblečení nevěsty.

Ženich měl obvyklý slavnostní kroj doplněný o typicky mužské kusy. Byl to i kabát, který mladý muž dostal o svatbě a pak ho nosil pro další významné události.

Měl stejně jako nevěsta atributy posledního dne svobody: kytku na klobouku, rozmarýnu s pentlí na klopě a rukávu. Konečně současná kytička myrty dodnes zdobí klopy ženicha i svatebčanů.

Někde se úbor muže doplňuje šerpou, která byla vybrána z ženského šatníku. Symbolicky tak měl být muž vtažen do kruhu věčného sepětí s vyvolenou ženou. Na Horňácku to byla podélná rouška, šatka, kterou měl ženich převázanou přes polodlouhý slavnostní kabát.

Ostatní svatebčané tvoří rovněž zajímavý celek. Družice a mládenci se podobají svatebnímu páru hlavně ozdobami, věnci a kytkami. Oblečení však mají na rozdíl od budoucích manželů veselé, pestré. Kroje družic jsou vlastně nejhonosnějšími kroji vůbec.

Právě svatební obřad je jistým přirozeným divadlem, podívanou, která se v průběhu doby stala přechodem k umělým replikám obřadu. Někde se pak konaly tzv. "krojové svatby", kdy se lidé brali v tradičních krojích, třebaže se už častěji konaly obřady v civilu. Staly se tak prvními folklórními scénami.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 705 org. 56, 11.05.2004 v 12:47 hodin