MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Čtvrtek 22. října 2020

Historie obce Popelín

Popelín se poprvé připomíná v roce 1349. V dávných dobách byl rozdělen na díl moravský a díl český a takto je zapisován v moravských a českých zemských deskách. Proto majitelů statku je celá řada, někdy dokonce několik současně. V nejstarších zápisech kolem roku 1350 uvádějí se stejná jména jako v sousední České Olešné.

Roku 1349 smluvil se Unke z Olešné o zboží v Popelíně s bratrem Volkmarem, jemuž přepustil pět a čtvrt lánu rolí a dvůr. O jiný díl zboží popelínského smluvila se Marta z Olešné s Marešem, synem Burkartovým a Bransudem z Křepic. Roku 1356 Pavel z Olešné připsal manželce Bušce dvůr v Popelíně s lánem, rybníkem a jedním poddaným. Roku 1368 Bransud z Čermákovic a Matěj z Rataj zapsali díl Popelína Janu a Oldřichovi z Radošovic. Majitelem svobodného dvora v roce 1415 byl Přibík z Popelína. Později stali se majiteli jedné části Popelína páni z Hradce.

V letech 1620 jmenuje se majitel Popelína Sigmund Vrchotický z Vrchotic, který za odboj proti králi Ferdinandovi II byl potrestán konfiskací Popelína.
Císař daroval pak statek ten Seifriedovi Krištofu šechtici Breunerovi, který prodal jej Janu Unčovskému z Rosenportu, vrchnímu hejtmanovi všech Slavatovských panství.
Tento pak v roce 1638 prodal statek koleji jezuitské v Jindřichově Hradci. Po zrušení řádu jezuitského byl utvořen ze statků tzv. studijní fond. Moravský studijní fond přenechal moravský díl statku Popelína témuž fondu v Čechách.
Statek pak dán v roce 1798 v dědičný nájem Janu Kalinovi.
Později přešel Popelín v plný majetek rodiny Kalinových.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.popelin.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 10.08.2004 v 13:06 hodin