MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Neděle 5. dubna 2020

Naučná stezka Prachatické hradby

Začátek: Prachatice - pod Dolní bránou
Konec: tamtéž (okruh)
Délka: 1,2 km
Počet zastávek: 5
Zaměření: historie, archeologie
Typ stezky: pro pěší
Náročnost: malá
Čas pro prohlídku: 1 hodina
Značení: tabule
Průvodce: tištěného průvodce možno zakoupit v Informačním středisku Prachatice
Doba návštěvy: bez omezení
Mapa: Prachatice - plán města
Poznámky: Pouze panely, ale naprosto jednoznačná trasa
Správce stezky: Město Prachatice
Stav stezky: v pořádku
Pověřená obec: Prachatice

Prachatické hradby

V Prachaticích to s naučnými stezkami myslí opravdu vážně - jen ze samotného města vedou čtyři. Jednou z nich je i cesta kolem prachatických hradeb. Prachatice patří mezi města, která byla cíleně založena. V tomto případě šlo o centrum na Zlaté stezce, staré obchodní cestě, po které se dopravovala sůl z Bavorska. Výstavba začala koncem 13. století, ze začátku 14. století je v Prachaticích krásný gotický kostel sv. Jakuba. Městské opevnění je mladší - dvě městské brány a valy s palisádou byly zřízeny až ke konci 14. století. Teprve v první polovině 15. století byl postaven první pás kamenných hradeb, vnější hradby s válcovitými baštami je až z první poloviny 16. století. Z bran se po přestavbách zachovala pouze Písecká (Dolní), Pasovská (horní) brána byla v 19. století zbourána. Její přesnou polohu upřesnil až archeologický výzkum, provedený před 10 lety.

Dolní bránou se vstupuje do historické části města. Stejně jako opevnění, je i brána dvojitá. Na vnější hranolovité věži je sgrafito s rožmberským jezdcem a rožmberskými růžemi, ozdobená je atikovým cimbuřím. Současně s přestavbou opevněné byla v 16. století vystavěna nebo přestavěna v renesančním slohu řada domů. Této činnosti se přímo účastnili mistři z Itálie.Opevnění bylo v té době zdvojeno. Změnila se vojenská výzbroj i taktika. Válcovité bašty ve vnějším opevnění umožnily nejen střelbu vpřed, ale i střelbu na útočníka, který pronikl až ke hradbám. Do dnešní doby se zachovalo sedm těchto bašt. Poté, co již neměly vojenské využití, byly některé upraveny k obývání, jiné byly využity i přímo jako součást domů.

Rozkvět i úpadek Prachatic přímo souvisel se Zlatou stezkou - hlavním zdrojem soli pro celý stát. Od státní hranice až do Písku byly Prachatice jediným opevněným městem na stezce. Provoz rozhodně nebyl malý - odhaduje se, že zde procházelo více než 1000 soumarů týdně. Město však mělo příjmy i z výtěžků rybníků a především z piva a pověstné pálenky.

K opevnění města nepatřily pouze brány a hradby. Nad horní bránou byl pevnostní rybník, z něhož byl napouštěn hradní příkop. Sklepy měšťanských domů byly vybaveny studnami - město tak bylo nezávislé na vnějších zdrojích vody.

Dnes můžeme posoudit, jak se městské opevnění osvědčilo. Ještě před vybudováním kamenných hradeb dobyl Prachatice v roce 1920 Jan Žižka z Trocnova - a to dokonce dvakrát. Přo druhém dobytí byla pobyta většina obyvatel, někteří byli upáleni v sakristii kostela sv. Jakuba a město zůstalo trvale obsazené husitskou posádkou.

Na jaře roku 1620 se město postavilo na stranu českých stavů. Odveta na sebe nenechala dlouho čekat - již v květnu se Prachatice pokusil dobýt plukovník Baltazar Maradas. Útok však skončil neúspěšně. V září téhož roku však císařský generál Karel Buqoy město dobyl. Došlo - jak už to ve válkách bývá - k vraždění obyvatelstva, Prachatice byly donuceny zaplatit výpalné 4500 zlatých a byla jim odebrána privilegia. Stavovské vojsko bylo krátce potom poraženo na Bílé hoře. Změna politických poměrů měla i své hospodářské důsledky. Habsburkové omezovali dovoz soli z Bavorska a dávali přednost vlastním ložiskům. Nakonec byl císařský sklad soli v Prachaticích zrušen a přenesen d Českého Krumlova. Úpadek Prachatic se projevil i v nedostatku prostředků na výstavbu nových domů. A tak paradoxně tato situace pomohla k zachování nádherného renesančního jádra města.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz

Typ záznamu: Naučná stezka
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 24.09.2004 v 09:25 hodin