MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Čtvrtek 26. listopadu 2020

Historie obce Výčapy

V Kosmově kronice, nejstarší, která byla napsána na území našeho státu za ranného středověku kanovníkem Kosmasem, který žil v letech 1050-1125, stojí mimo jiné: Psáno roku 1110 - kapitola o založení kostela Třebíčského (dokument knížete Oldřicha):

"Já, Oldřich, přemítaje v mysli, žádal jsem, aby byl vyhotoven tento list na připomenutí a potvrzení pro čas přítomný i budoucí. Přeji si, aby bylo oznámeno všem křesťanům, přítomným, nepřítomným i budoucím, že já kníže český Oldřich s mým bratrem Litoltem za přispění Božího, postavil klášter k poctě spasitele Pána našeho Ježíše Krista a slavné Panny Marie, umístěný ve středu lesa třebíčského. Podle obyčeje jsme ho oba nadali, jak jsme mohli, poli, loukami, pastvinami, dobytkem. Toto jsou jména vsí, které jsme dali k službám tam sloužících bratří: Hekartici, Ivanče, Studlenec, Babici, Smrk, Brod, Hostákov, Náramče, Křížanov, Pozdatici, Pohvizdi, Řípovici, Oujezdo, Mičapi, Ratibeřici a od nich směrem južným Maloměřici (Jaroměřice).

Naše obec byla obcí nadační, to znamená povinována k uvedenému klášteru různými poplatky.

Mičapy - Výčapy na okrese Třebíč, ves stará od nepaměti, podle archeologických nálezů na místní školní zahradě, zde bylo osídlení již v 6. století našeho letopočtu, to znamená v době příchodu Slovanů na naše území. Sídlil zde - lid popelnicových polí - to je podle druhu pohřbívání.

Ve spisovném jazyku sluly by Výčepy, snad tu původně byly sklepy, ve kterých se čepovala medovina neb víno. Výčapy mají nyní v 80 domech 502 obyvatele roku 1845 měly 433, roku 1870 - 423, roku 1890 - 510 obyvatelů, kteří jsou zemědělci, české národnosti, katolického náboženství. Osada leží podél silnice třebicko-jaroměřické na místě dosti rovném. Poloha její chráněna jest olesněným kopci proti severu, takže zde mnohem tepleji jest, než v jiných osadách okresu a hrozny v zahrádkách pěstované dobře uzrávají.

Výčapy jsou tvaru podlouhlého, jen mezi školou, dvorem a silnicí jest větší okrouhlý prostor. Vedou sem 4 silnice: od Třebíče, Jaroměřic, Ratibořic a Lesonic. Po severní straně stojí chalupy, po jižní grunty průčelím do návsi. Před domy jsou pěkné zahrádky. Uprostřed vesnice stojí úhledná kaple našich sv. věrověstů, u školní zahrady socha sv Floriána z roku 1754.

Roku 1657 vykazuje osada: jeden 1/2 lánu, 5 celolánů, dva 3/4 lánu a 1 podsedek. Roku 1671 byly zde pouze 4 usedlé celolány po 60 měřicích, 2 půllány a 5 podsedků. Nově osedlých celolánů bylo 5, půllán 1 podsedek 1. Pokud byly výčapy majetkem kláštera Třebického, byl zde usazen man klášterský, který býval v držení onoho jednoho 1/2 lánu.

Roboty a poplatky měly dosti těžké: roku 1754 celolánik platil gruntovní daně 63 zl. 45 kr., jiné činže 18 zl. 22 kr. ženného 5 zl. 20 obyvatel robotovalo od sv. Jana do sv. Václava po 6 dní s párem koní, 20 po 6 dnech v témdni a 12 po 3 dnech v témdni pěšky. Na faru platili všichni dohromady desátku: 10 1/2 míry pšenice, 96 měr žita, 45 měr ječmene, 52 měr ovsa a 1 3/4 míry hrachu.

Přifařena jest osada do Horního Újezda, kam dříve i přiškolena byla. Vlastní školu obdřžela roku 1870, na dvoutřídní rozšířena byla škola roku 1892. Knihovna školní, založena zároveň se školou, čítá 160 svazkův. Z učitelů nejdéle zde působí nynější nadučitel Jos. Chmela.

Obec má dosti vlastních pozemků. Největší les obecní jest "Kamých", výměry asi 12 ha. Celkem náleží od Výčap 967 ha polí, 43 ha luk, 60 ha pastvin a 161 ha lesů.

V místě jest konribučenská záložna, dřve zde býval též pivovar. Výčapy jsou jmenovány mezi základními statky kláštera Třebického, které mu daroval Lutolt, kníže znojemský. Pro vzdálenost od kláštera byly ve správu dány zemanům roku 1277. Ve spávě těchto zemanů byly Výčapy 214 let až do roku 1491. Dále vlastnil Výčapy Vilém z Pernštejna 65 let. Poté byl vlastníkem Vratislav z Pernštejna, dále Zdeněk z Pernštejna. Dalších 22 roků vlastnil obec Jan Lhošt Brtnický z Valštejna, ten prodal Výčapy v röce 1579 Jaroslavu Dubskému z Třebomyslic, po něm je zdědil jeho syn Jiří Dubský a ten je postoupil v roce 1635 svým bratrancům Vilémovi a Alexovi Dubským. V roce 1667 prodali obec Františku rytíři Hasslerovi z Kiessenega, ten je zanechal synovi Františku rytíři Hasslerovi z Kiessenega, ten je zanechal synovi Františku Arnoštovi. Ten obec vlastnil 23 roků. V roce 1720 jsou Výčapy prodány panu Ignátu Aichbichlovi. Dalším majitelem je rod Freudenbergů ve Fankfurtu nad Mohanem. Tento rod vlastnil Výčapy až do zrušení roboty v roce 1848. Po parcelaci roku 1924 byl utvořen statek zbytkový, který koupil nájemce dvora Arnošt Halouzka z Dejvic u Prahy. V roce 1928 prodává tento statek pan Halouzka dr. Chytilovi advokátu z Kyjova. Ten byl vlastníkem až do roku 1945 a od tohoto roku je tento majetek majetkem obce Výčapy. Takto byly Výčapy prodávány, zastavovány a děděny během 844 roků.

Jak se měnil název Mičapi na Výčapy

1110 - Mičapi (Kosmas 12. století)
1277 - de Wiczap
1386 - de Wiczep
1718 - 1751 Wizschap
1846 - Witschapp
1872 - Witschopp
1881 - Výčapy

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.vycapy.com

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 24.08.2004 v 12:33 hodin