MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Čtvrtek 26. listopadu 2020

Historie obce Krajková

V minulosti byla obec významným hornickým městem. Po zániku těžby se začala rozvíjet drobná řemeslná výroba, která dosáhla největšího rozmachu na začátku 20. století. Výroba krajek , která se rozmohla nejvíce, dal obci po II. světové válce název"Krajková", přestože výroba zcela zanikla.

Obec Krajková (dříve Gossengrün) se poprvé připomíná roku 1350, kdy patřila k panství a hradu Hartenberk. V roce 1460 získal obec Václav Šlik z Lažan a Holíče. V roce 1481 jí udělil městská práva a daroval pivovar s tím, že v okolních obcích se nesmělo šenkovat pivo. O čtyři roky později potvrdil výsady i Vladislav Jagelonský a udělil Krajkové znak a pečeť. Obec těžila i ze své polohy na cestě do Saska, byla privilegovaným horním městem s právem trhu. V okolí se dolovalo olovo a stříbrná ruda - těžba však po třicetileté válce zanikla. V 18. století zde byly zřízeny dva chudobince. V roce 1807 obec vyhořela. Na památku největšího požáru pak byla vystavěna Kaplička svaté trojice. V té době se již rozvíjela výroba paličkovaných krajek, které se věnovala téměř pětina obyvatel obce tj. asi 300 lidí. V 19. století byla v obci založena továrna na zrcadla a zrcátka. V novodobější historii se lze zmínit o událostech z roku 1938. kdy zdejší četnickou stanici napadli ordneři a přes pomoc roty vojáků si události vyžádaly 7 lidských životů.

Dominantou Krajkové je kostel sv. Petra a Pavla. První zpráva o kostele je z roku 1357, další zmínka je z Místopisného slovníku historického království českého, kde August Sedláček v tomto díle píše o farním kostele z roku 1364 - 1383. Jsou zachovány podklady o přestavbě kostela v roce 1583, kdy tehdejší gotická stavba byla přestavěna do renesančního slohu za vlády Šliků. Další přestavba byla uskutečněna v roce 1789, Tehdy byla stržena značně poškozená věž a na jejím místě byla vystavěna věž nová. Tato přestavba trvala 7 let. Nynější věž byla vybudována v letech 1859 - 1862, kterou nechala vystavět hraběnka Franciska von Auersperg, jako vzpomínku na svého zemřelého chotě. V interiéru se nachází dubový vyřezávaný oltář, který je pravděpodobně dílem některého italského mistra. Oltář byl přivezen do kostela Juliusem Heinrichem von Pissnitz z cesty do Říma. Oltář je umělecká řezbářská práce, oválného tvaru, vyrobený z dubového dřeva. V roce 1848 se začalo s přístavbou fary a školní budovy, ale její dokončení se protáhlo až do osmdesátých let z důvodu neklidné doby okolo roku 1848. Hrabě Johan Friedrich von Pissnitz jako patron kostela nechal prohloubením oltáře vybudovat rodinnou hrobku, kde jsou pochovány ostatky tohoto rodu i s jejich následovníky hraběcího pokolení Breda a Auersperg. Do rodinné hrobky byla jako poslední uložena Franciska vob Auersperg , která zemřela 16.06.1901 Hrobka se znakem Auerspergů byla navždy uzavřena. Poslední rozsáhlá rekonstrukce kostela probíhala v letech 1996 - 1997.
Před kostelem stojí barokní Mariánský sloup s kašnou z 18. století. Původní pískovcový sloup byl postaven v roce 1701 na náklady vrchnosti. Na jeho podstavci je vytesán erb Pissnitzů, neboť celou výstavbu organizovala a financovala z hartenbergského panství Maria Polexina von Pissnitz. Během 200 let pískovec zvětral a proto nový sloup musel být v roce 1922 obnoven. Nynější přesná kopie je ze žuly. Po celou dobu od jeho postavení byla před tímto sloupem vždy na 1. máje prováděna bohoslužba. Až do roku 1834 vodil učitel své žáky k tomuto sloupu, kde se pomodlili a pak odcházeli domů.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 05.10.2004 v 14:51 hodin