MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Pátek 6. prosinec 2019

Hranice

Poloha:
Město Hranice leží v prostoru Moravské brány (přeněji v části nazývané Bečavská brána) převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m mezi Oderskými vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu (Maleník). Bečavská brána má ráz ploché pahorkatiny, jejíž výškové členění je od 205 m n. m. do 366 m n. m.
Hranice patří k městům s velmi zajímavým přírodním prostředím. Bylo citlivě založeno na terénní vyvýšenině v ohbí řeky Bečvy mezi toky Ludinou a Veličkou. Nachází se v prostoru, v němž se kumulují dopravní a inženýrské koridory na hlavním železničním a silničním tahu Přerov-Ostrava, s významnou odbočkou na Valašské Meziříčí, Beskydy, Vsetín a na Slovensko. Pro postavení města Hranic je rovněž významné sousedství lázní v Teplicích nad Bečvou.

Rozloha:
Hranice mají včetně území integrovaných obcí celkovou rozlohou přes 52 km2.

Přírodní podmínky:
Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Území lesního masivu Maleník je tvořeno prvohorními břidlicemi a zčásti slepenci. Na obou březích řeky Bečvy se rozprostírá krasový útvar Hranický kras. U jeho vzniku v dovonském vápenci stály především tektonické poruchy, atmosférické srážky a termální vody, nasycené oxidem uhličitým. Hranický kras má dva pozoruhodné přírodní výtvory. Zbrašovské aragonitové jeskyně vzniklé tzv. teplicovým krasověním a Hranickou propast, vzniklou zřícením celé soustavy jeskyní. Hranická propast je nejhlubší propast v České republice, jejíž definitivní hloubka zatím nebyla změřena. Hloubka propasti k jezírku je -69,5 m. Odtud byla v roce 1995 pomocí dálkově ovládaného robota ověřena hloubka zatopených podzemních prostor o dalších -205 m. Hranická propast by vzhledem k mocnosti zdejších vápenců mohla dosáhnout hloubky i přes -800 m. Z geologické charakteristiky území města vyplývá, že jako surovinová základna jsou zde významná ložiska kvalitního vápence. Na jižní straně města se nacházejí státní přírodní rezervace Hůrka, Velká Kobylanka, Malá Kobylanka, Nad Kostelíčkem.

Obyvatelstvo:
Podle statistických údajů k 31. 12. 2001 žije na území města Hranic 19 769 obyvatel.

Katastrální území: 647683

Místní části:
Hranice II - Lhotka u Hranic, k.ú. 778176
Hranice III - Velká u Hranic, k.ú. 778184
Hranice IV - Drahotuše, k.ú. 631949
Hranice V - Rybáře
Hranice VI - Valšovice k.ú. 776645
Hranice VII - Slavíč k.ú. 750042
Hranice VIII - Středolesí k.ú. 757390
Hranice IX - Uhřínov u Hranic k.ú. 773450

Historie
Stopy prvního osídlení sahají dokonce do období starší doby kamenné. Moravskou branou procházela důležitá obchodní cesta od Dunaje a Moravy na sever k Odře a k Baltu. Počátky města sahají do 2. poloviny XII. století, kdy údajně do tehdejšího kraje přišel poustevník Jurik, mnich benediktinského rajhradského kláštera. V r. 1169 založil osadu Hranice (locus Granice), kterou r. 1251 povýšil moravský markrabě Přemysl na město (civitas). Latinský název Alba Ecclesia, tzv. Bílý kostel, spadá do r. 1276, kdy zděný kostel, který tenkrát stál v místech pod náměstím u dnešní fary, svítil bělostí svého zdiva. V r. 1284 bylo město opevněno hradbami, branami a ochrannými valy. V druhé polovině XIII. století dostalo město svůj znak - obraz sv. Štěpána s kameny v pravici a mučednickou palmou v levici, po stranách český lev a moravská orlice.
R. 1629 byl znak rozšířen o dva vzhůru postavené vinařské nože a knížecí korunu. Od r. 1622 až do konce XIX. století stoupal blahobyt města díky velkému rozkvětu soukenictví. Po renesanci nastupuje kultura baroková, která dala městu svůj ráz. Měšťané své domy "barokisují" a držitel panství Karel z Ditrichštejna nahradil sešlý gotický farní chrám u fary novým barokním chrámem uprostřed náměstí.
Hranice mají pohnutou a bohatou minulost, kterou se jako první pokusil zpracovat v r. 1836 hranický historik, lékař a buditel Josef Heřman Agapit Gallaš. Uvádí se také, že Hranice byly vždy České. Poněmčování města začalo až ve 2. pol. XIX. století. Od r. 1885 do r. 1903 byla radnice v rukou německé menšiny. V r. 1903 byl prvním českým starostou města Hranic zvolen JUDr. František Šromota.

Dřívější názvy:
[1] Hranice, první písemná zmínka r. 1276
[1] Mährisch Weisskirchen (něm.)
[1] Alba Ecclesia (lat.)
[3] Lhota (zaniklá obec), zmiňovaná r. 1519

Dostupná historická literatura:
Hosák Ladislav:
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, úvodní svazek, str. 322,324
[1967, Profil Ostrava]
Baletka Ladislav, Louda Jiří:
Znaky měst Severomoravského kraje, str. 39
[1980, Profil Ostrava]
Gwuzd Jiří:
Historická jádra měst okresu Přerov a jejich regenerace
In: Sborník památkové péče v SM kraji 6, str. 97,105,109

[1985, Profil Ostrava]
Indra Bohumír:
Nejstarší pohledy na Hranice, Lipník nad Bečvou a jiná města severní a střední Moravy z roku 1593
In: Vlastivědné listy č. 2, str. 34n

[1987, SZM Opava]
Samek Bohumil:
Umělecké památky Moravy a Slezska, A-I, str. 553,554
[1994, Academia Praha]
Kuča Karel:
Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. díl, str. 310-318
[1997, Libri Praha]
Dolezel Heidrun:
Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska , str. 150,151
[2001, Argo Praha]

Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ NA ÚZEMÍ MĚSTA ČI OBCE

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

SOUŘADNICE WGS-84

  • Severní šířka: 49° 32´ 52.20¨
  • Východní délka: 17° 44´ 5.88¨

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 250.00 m

NA ÚZEMÍ OBCE EVIDUJEME


Typ záznamu: Město nebo obec
AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 12.08.2005 v 08:16 hodin