MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Úterý 25. červen 2019

Velikonoce na Valašsku

VELIKONOCE NA VALAŠSKU
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R.

VELKÝ PÁTEK je dnem přísného půstu a hlubokého smutku. Nevykonávaly se žádné zemědělské práce - nesmělo se hýbat zemí, do níž byl položen Kristus; z téhož důvodu také nepracovali hrnčíři. Byl to ale nejvhodnější den k hledání pokladů, země se prý sama otvírala. Domácnosti se připravovaly na svátky, na konec velkého půstu. V ten den se moc nejedlo, pekly se jidáše - pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby zkrouceného provazu.
Ráno ještě před východem slunce odcházely celé rodiny umýt se k tekoucí vodě, aby si všichni zachovali zdraví po celý rok.


BÍLÁ SOBOTA , nese svůj název od toho, že byla dnem bílení a velkého úklidu.
Ráno se před kostelem světilo dřevo a oheň, jímž se pak zapálila velikonoční svíce - paškál. Z posvěceného dřeva se pak zhotovily doma křížky, které v neděli odpoledne zapichovali hospodáři do polí jako ochranu proti blesku a krupobití. Bílá sobota končila slavností Vzkříšení. Slavné "gloria" bylo doprovázeno radostným zvoněním kostelních zvonů, které zároveň oznamovalo konec půstu. Připravovaly se tradiční i obřadní pokrmy. V sobotu to byla tzv. velikonoční hlavička, pekly se také vdolky a mazance a velikonoční beránek.


VELIKONOČNÍ NEDĚLE - HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - to byl veliký svátek, nepracovalo se, skončil půst a k obědu jako sváteční pokrm bývala kůzlečí, skopová, králičí nebo vepřová pečínka. V kostele se světívaly pokrmy - maso, vejce i pečivo. Věřilo se, že pokud posvěcené vajíčko sní společně celá rodina, bude po celý rok držet pohromadě. O dobré sváteční jídlo se starala hospodyně, ale mládež se už připravovala na šmigrust, kúpačku, buďačku či mrskačku.

O VELIKONOČNÍM PONDĚLÍ - ČERVENÉM PONDĚLÍ - přišla ke slovu bříza a její mladé pruty, z vrbových prutů splétali mládenci tatary a na horách dobře posloužil jalovec. K tomu patřilo také polévání děvčat vodou, která v tomto případě měla funkci nejen očistnou, ale také ozdravnou a magickou.Až v pozdější době bylo polévání vodou vystřídáno voňavkou. Děvčata prostřednictvím velikonočních vajíček, k jejichž malování a zdobení používala nejrůznější techniky, vyjadřovala svůj vztah ke šmigrustníkům. Význam měla nejen použitá barva, ale také způsob zdobení. Samozřejmě nejvýmluvnější byly veršíky.

Přijďte i Vy do Rožnova přivítat svátky jara!
Pavlína Křenková, vedoucí propagačního oddělení VMP

Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.vmp.cz

Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 03.03.2005 v 15:27 hodin