MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Úterý 22. říjen 2019

Hanácký kroj

Krása hanáckých krojů dříve a dnes
Krása hanáckých krojů dříve a dnes
Hanácký kroj

"Srdcem Moravy je Haná a korunou moravských krojů jsou kroje hanácké. Hanácký kroj jest vůbec královský oděv mezi ostatními kroji, zvláště šat nevěsty, ozdobí-li se nevěstinou korunou, "pantlíkem" a "úvodnicí" .

Hanácký kroj je pro svůj národopisný a kulturně-historický význam jedním z nejzajímavějších dokladů lidové kultury českého a moravského lidu. Na Hané se spojovala malebnost s rázovitostí a starobylost s bohatstvím a také proto je jedním z nejmalebnějších našich krajů.
Hanácký kroj nese všechny znaky kraje rovinného, jelikož každý lidový kroj je závislý materiálem, ale i tvarem, na podnebí a přírodních podmínkách. Byly do něj vtisknuty rysy požehnaného kraje a odráží se v něm v tradiční barevnosti, bohatství, okázalost a někdy i furiantství.
Hanácký kroj se nosil po celé Hané, tj. ve střední Moravě od Uničova až po Bílovice, od Litovle až k Holešovu. Nebyl vždy a všude stejný. Jako ostatní kroje se měnil. Každá doba mu vtiskla určitý ráz.
Lidový kroj je dvojího druhu: všední a sváteční. Kroj všední je zhotovován z domácího materiálu a vznikl z praktické potřeby zemědělského zaměstnání, kroj sváteční pak převážně z materiálu městského. Odráží se v něm sociální poměry a lidová tvořivost a nadání. Krojem se vyjadřuje zdůraznění rodinných událostí i úcta k předkům. Má však funkci náboženskou, sociální, mravní a určuje lokalitu panství, neboť ke každému panství patří kroj částečně odlišný, třeba jen výšivkou.
Hanácký kroj vyniká krásou a bohatstvím výšivek. Výšivkou je také dána estetická hodnota kroje. Hodnota výšivky pak druhem, provedením vyšívací techniky a ornamentální strukturou, a to barevnou i tvarovou.
Hanácký ornament má ušlechtilý tvar. Vyšívací technika je odlišná od běžného způsobu vyšívání. Motivy hanáckého ornamentu jsou většinou z říše rostlinné, z přírody.
Všeobecně se soudí, že hanácké kroje byly vyšívány pouze bíle, žlutě a černě. Jsou však zachovány i výšivky růžové, modré a pestrobarevné, nebo šátky vyšívané pestře křížkovým stehem, řetízkovým stehem pestře vyšívané fěrtušky a obojky.
Ještě koncem minulého století žil kroj na celé Hané až do let 1880. Je zajímavé, že ženy, ač se jim vytýká marnivost a shon po módních novinkách, zůstaly kroji věrny o dvacet let déle než muži, kteří jej odložili roku 1885. V těch letech založil Žid Mandl v Prostějově továrnu na oděvy. Laciná konfekce vytlačila postupem času kroje nejprve v okolí Prostějova a pak i Hané.
/Děkujeme souboru Kosíř z Kostelce na Hané a jeho člence Lucii Pospíšilové za poskytnutí zde uvedeného textu a fotografií o hanáckém kroji./

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kosir.unas.cz

AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 01.02.2006 v 01:06 hodin