MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Čtvrtek 24. září 2020

K názorům na název a rozsah Kravařska

Křížový vrch u Šenova
Křížový vrch u Šenova
Starší a střední generace Novojičínska ví, že Kravařskem se dlouho nazýval široký pás území severovýchodní Moravy a jižní části Slezska v povodí Odry. Název shodně déle či kratší dobu užívali Němci i Češi. Zvláště Němci lpěli na názvu Kuhländchen, protože se zde, na této "německé výspě" v českém teritoriu uchoval po staletí zvláštní dialekt, kroje, zvyky, písně, pověsti, které si jejich předci přinesli z Německa v době velké kolonizace našeho území. O životě lidí na Kravařsku bylo napsáno mnoho prací etnografických a historických. Dočteme se v nich i mnoho názorů na název a rozsah tohoto území. Pokud se týče názvu, vedly se diskuse zda se odvozuje od vysoce užitkového skotu, krav, nebo od pánů z Kravař, mocného českého rodu, který v době svého největšího rozmachu ovládl Fulnecko, Bílovecko, Novojičínsko a Štrambersko. Němečtí badatelé se převážně přikláněli k názoru "podle skotu", někteří čeští k názoru druhému. Jední i druzí spojují ve svých studiích název a rozsah. Není obtížné poznat, že zvláště u mladších historiků se do této problematiky vnášejí patriotické až nacionalistické tendence. Němečtí i čeští badatelé se shodují, že název Kuhländl se poprvé objevuje v topografii mikulovského archiváře F. J. Schwoye. Jeho názor na velikost a název Kravařska přebírá Karl Josef Jurende /1780-1842/, učitel na pokrokovém ústavu hraběnky Walburgy Truchsessové v Kuníně. Ve svém "Moravském poutníkovi" "Über das Kuhländchen" uvádí, že Schwoy nazývá Kravařsko "nejmenší zemí na Moravě", čímž potvrzuje jeho specifičnost. Zahrnuje do něj 43 obcí, z toho 7 českých, se 28 288 obyvateli. 25 obcí označuje za etnicky "čisté, splňující všechna kritéria". Schwoy i Jurende odmítají název podle skotu s tím, že dobré krávy jsou i jinde a přisuzují pojmenování podle pánů z Kravař. Připouštějí však obecné mínění, že název může být i podle skotu Jurendův současník, fulnecký kronikář Felix Jiří Jaschke /1756-1831/ přijal ve své kronice Schwoyovo a Jurendeho vymezení Kravařska, ale v názoru na název se přiklání "ke skotu". Jeho názor na název potvrzuje i mikulovský archivář Josef Matzura v článku o kravařských kronikářích v časopise Unser Kuhländchen. Josef Jiří Meinert /1775-1884/, pražský universitní profesor, který v závěru svého života žil na zámku v Bartošovicích a sbíral kravařské lidové písně, poznal dobře Kravařsko a mohl podat objektivnější svědectví o jeho rozsahu. Počítá do něj 28 obcí, z toho 24 německých, ležících nejblíže Odry. Devět míst označil pochybných, mezi nimi Fulnek, Odry a Nový Jičín, pokládaný za hlavní město Kravařska. Přitom se opíral o topografii Wolného. Od doby Meinertovy se ustálilo na dlouhou dobu u německých autorů vymezování Kravařska. Autor prvních novodobých dějin Nového Jičína Dr. Josef Beck /1814 - 1887/, se v článku "Das Adelgeschlecht der Krawaren" otištěném v Edersově Illustrierte Reichs-Bote r. 1863, se rovněž zabýval rozsahem Kravařska. Zahrnuje do něj v užším smyslu 19 obcí německých, v širším smyslu 9 dalších, z toho 4 české - Bernartice, Pustějov, Albrechtičky, Libhošť. Z mladší generace německých regionalistů Anton Rolleder /1885 - 1912/, autor Dějin Oder, chtěl ve své práci "Die Herren von Krawarn" /1898/ zdůvodnit oprávněnost názvu Kravařsko podle skotu, a to na základě historického materiálu o zvláštním zdanění skotu v našem kraji již ve 14. století. Pokud se týče velikosti Kravařska tak ho rozšířil až do okrajových území - karpatského a sudetského. S názorem, že název Kravařsko se odvozuje od pánů z Kravař vystoupil Karl Michl, rodák z Kujav žijící v Praze, v článku "Über die Grosse von Kuhländchen" ve sborníku Unser Kuhländchen I. r. 1911. Kuhländchen je podle něho překlad slovanského názvu a Němci ho převzali. Do Kravařska zahrnuje všechna území v našem kraji patřící kdysi Kravařům. V obsáhlém článku ,,Ein Beitrag zur Frage Grosse Kuhländchens" v I. svazku Unser Kuhländchen str. 15 ad, podává Alexander Haussotter přehled o německých badatelích žijících mimo Kravařsko a zajímajících se o velikost a název Kravařska v článcích zveřejněných v mnoha německých publikacích, např. Warhanek, Umlauf, Krones. Stranou zájmu o název a velikost Kravařska nezůstal ani Josef Ullrich /1866 - 1939/, jeden z nejpilnějších německých vlastivědných badatelů. V publikaci "Volkssagen aus dem Kuhländchen" /1893/ za Kravařsko označuje území od Bělotína po Jistebník a člení ho na menší Vorland s německými obcemi na Hranicku, Bergland se Ženklavou, Životicemi a Štramberkem a na největší Wiessegelande-centrální oblast, kam zařazuje převážnou část Oderska, Fulnecka a Novojičínska. Připouští, že jsou mezi nimi i české obce. Celkem prý má Kravařsko 70 obcí, ale v později jim vydané vlastivědné příručce Heimatbuchlein für das Kuhländchen /Praha 1932/ uvádí jen 65 obcí, z toho 13 českých. V rozbouřené poválečné době, r. 1919, uveřejnil v nově založeném vlastivědném časopise Kuhländchen obsáhlý článek "Die nationale Verhaltnisse auf Grund der letzten Volkszahlung vom Jahre 1910," Josef Hauptmann /1882-1929/, rodák z Jeseníku n. Odrou, profesor novojičínského německého gymnázia. V něm chtěl dokázat, že Kravařsko je čistě německý region, protože v jeho 70 obcích se při sčítání r. 1910 k české národnosti hlásilo jen 4 912 osob. Neuvádí však podle jakých diskriminačních zákonů se sčítání konalo. Hauptmann, je zástupcem největšího rozsahu německého Kravařska a jeho názvu podle zdejšího skotu. Ullrich, Hauptmann, Lux a někteří další, méně však významní regionalisté zanášeli do sledované záležitosti nacionální tendence. O název a rozsah Kravařska se zajímali i čeští regionální badatelé. Je třeba přiznat, že někteří podlehli také vlasteneckému cítění a dělali ukvapené a neobjektivní závěry. Ve srovnání s německou, je česká regionální literatura chudší a mnohem mladší. V letos jubilujícím Moravském Kravařsku se Josef Mňuk v názoru na rozsah Kravařska přikláněl k Beckovi a Rollederovi. V užším smyslu k němu počítá obce ležící v trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří města Nový Jičín, Příbor a Fulnek, což je v podstatě politický okres Novojičínský. 38 obcí českých v soudních okresech Příbor a Nový Jičín považuje za Moravské Kravařsko. Větší počet článků zabývajících se názvem a rozsahem Kravařska najdeme až ve vlastivědném sborníku Kravařsko, vydaném od r. 1932. Již v prvním ročníku se Jaroslav Konečný /1858-1925/, učitel z Fulneku snaží dokázat, že název je odvozen od pánů z Kravař, a že němečtí kolonisté si název přeložili po svém. Lituje však, že neví kdy a kde se pojmenovaní Kravařsko vyskytuje poprvé. V článku ještě vymezuje klikatou hranici Kravařska a řadí do něj 46 německých obcí v kompaktnějším území a 24 českých, mnohdy vklíněných do německé oblasti. Dále zde uvádí výsledky sčítání z r. 1921, podle kterého na "kravařském území" o velikosti 971 km2 žije 128 000 obyvatel, z toho 65 000 Čechů /52 %/ a 59 000 Němců /47 %/, zbytek patří ostatním národnostem. Chce tím zřejmě dokázat, jak se změnila národnostní situace od r. 1910. Střízlivější názory najdeme u mladého nadějného, ale předčasně zemřelého profesora novojičínského gymnázia Františka Sedláčka v jeho diskusním článku "Jméno Kravařsko". Připomíná, že označení Kravařsko není úřední, že v Zemských deskách se sice setkáváme se jmény pánů z Kravař, ale nikdy se jménem Kravařsko. Kravaři měli svá dominia i v jejich částech Moravy, a proč se třeba Strážnicko nenazývá Kravařskem? Nevylučuje, že Kravařsko mohlo dostat jméno od kronikářů v době, kdy Kravaři již zde nebyli. Jan Hrnčárek /1876-1953/, příborský učitel, v článku "Jak povstal název Kravařsko," rovněž nesouhlasí s Konečným a podobně jako Sedláček připomíná, že Rožmberkové měli mnohem větší panství a název nese pouze hrad a městečko pod ním. Důležitější však je ve zmíněném článku údaj, že český název Kravařsko užil poprvé v padesátých letech minulého století vídeňský profesor A. V. Šembera v dopise příteli Lepešovi /dle A. Turka Lepařovi/, řediteli učitelského ústavu v Praze, otištěném ve 29. ročníku Matice Moravské str. 29, kde uvádí mimo jiné "Kravařsko já jsem udělal, lid ho nezná". Hrnčárek píše, že tuto informaci mu dal Vladimír Pokorný na základě poznámek svého otce, autora spisu Okres příborský /Vlastivěda moravská 1917/. Zájem o rozsah a název Kravařska projevil v článku "Co bylo počítáno ke Kravařsku," tehdy mladý Adolf Turek /1911-1998/, přední znalec historie našeho kraje. Zdůraznil, že ani u předních německých topografů není vymezení Kravařska jednotné, cituje postoj Schwoyův "kraj kolem měst Nový Jičín a Fulnek se nazývá Kuhländl - buď podle obecného mínění od dobrého a velkého množství skotu, nebo podle šlechty - pánů z Kravař, kteří ve 14. a 15. století byli majiteli tohoto území a jejichž jméno v němčině značí Khuwarter." Vymezení na mapě Bayerově a Ensově není rovněž jednotné. A. Turek se dále domnívá, že badatelé v první polovině minulého století čítají do Kravařska jen německé obce a mají pro něj jen německý název Kuhländchen. V závěru článku uvádí, že v Beckově dějinách Nového Jičína, je nepřímý doklad, že český název Kravařsko kolem roku 1850 patrně nebyl znám. V publikaci je totiž obrázek města s dvojjazyčným nápisem: Stadt Neutischein im Kuhländchen - Město Nový Jičín v kravské krajině. Beck, který dobře znal česky, německý název doslova přeložil. Kdyby český název existoval, jistě by ho použil. S tím by mohl souhlasit Šemberův výrok, že lid název Kravařsko v té době neznal, a že on je první, kdo ho použil. Tak, jak píše v dopise Lepařovi ze 25. října 1858. Ještě v roce 1937 brněnský historik Zdeněk Láznička v článku "Několik poznámek k dřívějšímu vymezování Kravařska," provedl stručnou rekapitulaci názorů na jeho rozsah a název. V podstatě potvrzuje Turkův názor, že badatelé obou národností se k této otázce vyslovovali různě. Většina se přiklání k názoru, že Kravařsko má svůj název podle skotu, protože odvozování podle pánů z Kravař, i když by to české straně více vyhovovalo, není dostatečně historicky doloženo. Termín Kravařsko se po značnou část našeho okresu, především pro Poodří, neoficiálně používal při běžném styku, v názvech spolků, vlastivědných časopisů a kulturních institucí až do konce 2. světové války. Po odchodu Němců se postupně vytrácel. Asi naposled se objevuje v názvu okresních poválečných novin Nové Kravařsko, vycházejících v Novém Jičíně v r. 1945 - 1947. Odsunutí Němci se však k němu trvale hlásí. Název Kravařsko zůstane pro naše historiky i nadále pojmem velmi důležitým.

Zdroj:Časopis Poodří č. 4/1998
Jan Hanák
Z knihy "Moravské Kravařsko"
Vydal: Region Moravské Kravařsko
Zámek v Jeseníku nad Odrou
Zámek v Jeseníku nad Odrou

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Denisa Vlková (COLOR Studio) org. 56, 07.06.2007 v 10:52 hodin