MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Úterý 18. červen 2019

Boj proti alkoholismu před 140 léty

Jan Beyer, bartošovický farář, rok 1813
Jan Beyer, bartošovický farář, rok 1813
Ke konci 18. stol. a začátkem 19. stol. byla obec Butovice zamořena alkoholismem a nejrůznějšími pověrami. O nesmírném pití pálenky v této době zachovaly se některé kulturně historické doklady. První z nich je v souvislosti s butovskou školou. Poněvadž Butovice patřily k panství kunvaldskému, zřídila zde filantropickými ideami prodchnutá hraběnka Truchses-Zeilová, roz. Harrachová, školu podle známé školy kunvaldské, na níž se vyučovalo i přírodním vědám a ručním pracím. Lidumilná hraběnka přispívala nejen butovskému učiteli na služné, nýbrž vybavila školu i učebními pomůckami. Nové směry ve vyučování, zejména vyučování přírod. vědám, bylo trnem v oku okres. školnímu dozorci Danielu Friedlovi, děkanovi z Bílovce. Ten učinil dne 11. 3. 1907 udání, že na butovské škole učí se na rozkaz hraběnky Truchses-Zeilové více přírodopisu a přírodozpytu než náboženství římsko-katolickému. Děkan sám viděl na školní tabuli nákresy a záznamy o ještěrce a jiných zvířatech, o nichž se děti měly učiti. Sem patří dokonce i poučování o pohlavním životě nejen zvířat, nýbrž i lidí! Takové základy dostává z rozkazu hraběnky mládež v útlém věku, zatím co náboženství je zanedbáváno. Podání tomuto předcházely děkanovy inspekce dne 12. 1. 1807 a 6. 2. 1807, při nichž se po ostrých výtkách děkanových dovolával učitel Frant. Hans nařízení hraběnčiných, která vlastně školu vybavila a vydržuje. Děkan se na to velmi rozčílil a prohlásil již při první inspekci, že ta hloupá, bláznivá ženská mu nemá co rozkazovat, jen ať přijde do butovské školy, že ji umoudří! Při druhé inspekci prohlásil o hraběnce, že kdyby se ta ženská odvážila přijít do školy, že ji dá shodit se schodů! Mimo to pronesl jiné hrubé nadávky před přítomnými školními dětmi.
Dne 10. 2. 1807 podalo místní školní kuratorium v Butovicích, sestávající z obecního rychtáře, místního školního dozorce a učitele Frant. Hanse podrobnou písemnou zprávu o incidentech, neboť vystupování děkanovo mělo velmi neblahé důsledky pro existenci školy. Děti přestaly navštěvovat školu a školní vyučování bylo téměř úplně rozrušeno. Hraběnka žádala zemské gubernium, aby děkan byl za pronesené urážky potrestán. Z jejího podání poznáváme kulturní úroveň obce v tehdejší době. Obec byla zaostalá a propadlá alkoholismu, neboť hraběnka píše, že se snaží obec pokleslou v mravně náboženské kultuře povznést vyučováním nových předmětů, aby žáci byli poučeni o věcech svého okolí, mimo jiné zejména o škodlivosti pití pálenky, které bohužel je v této obci velmi rozšířeno. O pití alkoholu v Butovicích nalézáme další doklad u fulneckého kronikáře Felixe Jaschka, který r. 1817 o butovských usedlících povídá, že ač si zvykli píti skleničku pálenky, přece prý je v obci nemírných pijáků málo. Proč se však o pití pálenky zmiňuje u obce Butovic, když tak u jiných obcí nečiní? Vždyť v letech 1789 -1827 bylo v Butovicích pro pití a veliké dluhy prodáno 8 selských usedlostí (č. 54, č. 299, č. 272, č. 260, č. 182, č. 149, č. 128) a i domek (č. 248). V zápise o změně majitelů čteme poznámku, že byly prodány pro veliké dluhy, u č. 299 je poznámka "veliký pijan".
Také v "Butovské písni", která je dalším důkazem pro zhoubný alkoholismus v obci, je v 13. a 14. sloce zmínka o zadluženosti v důsledku pití pálenky, jíž propadl již mnohý statek, dům a pole, takže bývalému majiteli nezůstalo nic. Autorem "Butovské písně" je bartošovský farář Jan Beyer, který dojížděl do Butovic, ježto butovská fara nebyla ještě úplně samostatná a brartošovský farář vybíral ještě od butovských usedlíků desátky. Píseň vznikla v letech 1809 -11 a podle jedné verze byla jakousi pomstou bartošovského faráře za nedbalé odvádění desátků butovskými usedlíky. Vylíčení jejího vzniku v butovské farní kronice však svědčí o tom, že alkoholismus byl v obci velmi rozšířen a píseň byla napsána proto, aby pomáhala zjednat nápravu. Vznik její je vylíčen takto:
"V Butovicích bylo v letech 1809 -11 zvykem každé pondělí zaháleti a choditi od jedné hospody k druhé, tedy udělati si "modro", čili bylo to "modré pondělí". Právě tak při každé svatbě a taneční zábavě táhli lidé s rámusem a zpěvem vesnicí nahoru a dolů. Rozmařilé a nevázané putování vesnicí skončilo obyčejně v hostinci "Na kmínku", kde byl utracen poslední krejcar. Bartošovský farář, navštěvující častěji Butovice, jezdil okolo jmenovaného hostince, odkud se vždy ozýval pustý řev a z něhož vycházeli opilí lidé. Tento zjev faráře vždy velmi rozmrzel, proto napsal báseň zvanou "Butovská píseň", jejíž znalost se velmi brzy rozšířila. Farář doufal,
že se Butovjané zastydí a zanechají rozmařilého života, jak jej líčí v básni, avšak Butovšti byli básní velmi nemile dotčeni, takže farář Beyer nesměl se 8 - 10 let ukázal v Butovicích, jinak by ho zde byli utloukli.
Farář Beyer tepe v 18 slokách zžíravým vtipem a jadrnými, často říznými slovy nemírné pití pálenky, piva, vína, nemírné kouření a všechny zjevy, které tento nemrav provázejí. Zdá se, že se mu přece podařilo zjednat nápravu, neboť v záznamech o majitelích mizí po r. 1828 úplně poznámky o prodeji pro dluhy a pití. To byl způsob boje proti alkoholismu před 140 lety a zdá se, že podle výsledků byl úspěšný. Osvědčil by se ještě dnes? Jistě že nikoliv, neboť ten, kdo by si v dnešní době podobným způsobem troufal tepat alkoholismus a všechna chuligánství vyskytující se v souvislosti s ním v našich obcích, nevyšel by ze žalob, jež by na něho vinní i nevinní občané hromadně podávali pro urážku na cti.


Zdroj:Kulturně historický dokument z obce Butovic
Vlastivědný sborník Kravařsko, roč. X., č. 6-7., duben1948
Květoslav Kadlčík
Z knihy "Moravské Kravařsko"
Vydal: Region Moravské Kravařsko
Použitá literatura:
Gedenkbuch der Gemeinde Botenwald. - Opisy z Bauergrundbuch und Urkundenbuch
zu Botenwald. - Grundbesitzer in Botenwald.


Zde volný překlad prvních 3 slok "Butovské písně" :


1. Tam v Butovicích na Kravařsku je veselo žíti,
to daleko široko známo, můžeš mně věřiti.
V celém Kravařsku jen se mluví o vsi Butovicích,
tam jedním slovem prý se žije jako na nebesích.

2. Ať se postará milý Pán Bůh, my jen rádi pijem,
dnes máš groš, zítra už zase nic, v zpěvu tanci žijem!
Zde každičký den, celý týden je jako o pouti,
však na práci si, milý brachu, nesmíš vzpomenouti!

3. Jen pálenku pít, pivo, víno; zapálit faječku,
hrát kartičky, v noci si zdřímnout v nálevně chvilečku,
vždy v noci táhnout vzhůru obcí s muzikou a křikem,
pak na ulici zle se poprat je butovským zvykem!
Šněrovačka kravařského kroje, přední a zadní díl
Šněrovačka kravařského kroje, přední a zadní díl

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Denisa Vlková (COLOR Studio) org. 56, 08.06.2007 v 10:10 hodin