MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Čtvrtek 22. října 2020

Historie obce Pstruží

Teď něco z historie obce. Řeka Ostravice tvoří hranice mezi Moravou a Slezskem. Pstruží se nachází na moravské straně a patřilo do hukvaldského panství, které vlastnilo arcibiskupství olomoucké. Nejstarší písemná zmínka o existenci Pstruží je z roku 1581. Nachází se v registrech hukvaldského panství, kde je toho roku uvedeno, které obce mají odvádět desátky (daně). Ve vyúčtu je i uvedena obec Pstruží. Další zmínka je z let 1651 a 1667. Rovněž obec Pstruží je uváděna ve zvláštním řádu datovaném 20. Září 1675 na Hukvaldech, který zajišťuje provoz druhé nově postavené vysoké pece ve Frýdlantě. V řádu je uvedeno, že pro provoz nutno zajistit větší počet dřevěného uhlí a proto byla založena další uhliště, na kterých měli pracovat lidé z Frýdlantu a okolních vesnic a to i ze Pstruží. Hukvaldská vrchnost začala osídlovat pohraniční lesy, aby zvýšila bezpečnost hranic. Z tohoto důvodu povolila bezplatnou těžbu dřeva pro výrobu dřevěného uhlí. Tak vznikaly paseky a na nich políčka. Tyto louky se nazývaly podle jmen majitelů a některé názvy se dochovaly až dodnes. Jsou to např. Kaňovice, Strakošovice, Kavalčanka atd. Poslední jmenovaná louka byla zalesněna až ve 30 létech tohoto století a podle ústního podání se na ní nacházely hroby švédských vojáků z 30-leté války, kteří se zde zdržovali při obléhání hradu Hukvaldy.

Dle záznamu v kroměřížském archívu z roku 1833 dobývala se ve Pstruží i železná ruda, a to "v břehu na pozemku Josefa Bužgy, horníky Fabiánem, Uhlářem a Zemanem". Toto dolování však muselo být jen dočasné, neboť v zápisech z roku 1838 - největšího to rozkvětu ve frýdlantských železárnách se píše, že asi 500 horníků doluje železnou rudu ve štolách, ovšem o Pstruží tam není již žádná zmínka.

Další zdroj doplňkové obživy občanů Pstruží se objevil v roce 1834, kdy berlínský občan Bedřich Leese založil u říčky Ondřejnice u čp. 45 smaltovnu. Od frýdlantských železáren, které mimo jiné zboží, vyráběly i litinové nádobí, odkupoval nejdříve vadné kusy, které broušením opravoval a pak je v peci smaltoval. Pro smaltovnu, aby bylo možno rozemílat smalt a pro pohon brusek byl z říčky Ondřejnice veden náhon k nově postavené smaltovně. Toto smaltované nádobí šlo velmi na odbyt. Po návštěvě světové výstavy v Paříži, kde jeho syn viděl smaltované nádobí plechové, začal tento budovat novou továrnu na toto nádobí ve Frýdlantě. Ve Pstruží smaltovna na litinové nádobí pracovala až do roku 1888.

K rozvoji obce, jakožto samostatné jednotky, patřila v té době v prvé řadě škola. Obec Pstruží byla odedávna přifařena a přiškolena k obci Frýdlantu, který tvořil hospodářské, politické a kulturní jádro zdejší oblasti. Protože však byla škola v obci nutná, zahájilo obecní zastupitelstvo v čele se starostou první kroky ve věci výstavby školy. Pro její výstavbu bylo vyčleněno místo na louce vedle kaple a tím byl dán i základ na utvoření centra obce. Se stavbou školy se započalo v roce 1896. Náklady na stavbu školy činily 6000 zlatých. Otevření nové školy se událo v pátek 16. září 1898. Nastoupilo tehdy téměř 120 žáků. Škola byla jednotřídní a po čase nestačila množství žáků, takže se muselo učit i v sále místního hostince. Proto se v roce 1903 zaslala žádost o přístavbu. V roce 1904 začaly práce na přístavbě patra školy. Nejvíce žáků za celou historii školy bylo ve školním roce 1913 - 1914, kdy do školy nastoupilo 102 chlapců a 84 děvčat. Dnešní škola je pětitřídní s krásnou tělocvičnou, šatnami a sprchami, má i družinu a je jedna z nejkrásnějších. Žáci zde velmi rádi chodí, dokonce i z Frýdlantu, protože je láká rodinné prostředí i krásný vztah jejich učitelek k nim.

Obec Pstruží, jako v minulosti chudá horská obec, neoplývá žádnými historickými stavbami. Vlastní jen malou kapličku, která je zasazena mezi dvě krásné lípy, hned vedle základní školy. Měla a má však řadu umělců, ať už lidových nebo i z akademickými tituly. Slavní rodáci jsou akademičtí malíři Jaromír Fajkus a Karel Myslikovjan, jsou zde lidoví umělci pracující jak s dřevem, smaltem nebo keramikou. Významná památka na lidové řezbářské práce minulých století je uložena v muzeu ve Frýdku. Jedná se o polychromovou sošku Pstružovské madony, která nás reprezentovala na světové výstavbě v Bruselu a k slavnostnímu odhalení pamětní desky rodáku Karlu Plucnarovi, který padl v první světové válce.

V současné době si obec zachovává charakter horské obce, přestože její vybavení se v mnohém zlepšilo. Obec je z 80% plynofikovaná, rekonstruuje se místní vodovod, opravují komunikace. Nová výstavba dosáhla nebývalých rozměrů.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pstruzi.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 15.03.2010 v 09:58 hodin