MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT
- MFSF Jánošíkov dukát
- Historie festivalu
- Festivalový bulletin
- PLAKÁT 2019
- DOPROVODNÉ PROGRAMY
- SOBOTA
- NEDEĽA
- Program XXI. ročníku MFSF Jánošíkov dukát 2019
- POZVANÉ SÚBORY 2019
- Majstrovstvá v mútení masla
- Stretnutie Jánošíkovcov
- Ľudoví remeselníci
- Tanečná dieľňa
- Fotogalerie
- Sponzoři a partneři
- Mediálni partneri a tiskové zprávy
- Kniha návštěv
- KONTAKTY
- Mapa stránek
Neděle 15. prosinec 2019
Beskydy

Z jihovýchodní Evropy, od Dunaje na jugoslávském území, se táhne velkým obloukem přes Rumunsko dále Zakarpatskou Ukrajinou, Polskem a Slovenskem výrazné pohoří Karpat, které se na českém území před Moravskou bránou stáčí k jihozápadu a končí až před Vídní.
Ve své západní části jsou Karpaty nazývány též Západními Beskydami nebo Západními Karpatami a zahrnují horská pásma od Tokajských vrchů v Maďarsku a Nízkého Beskydu v Polsku až po Bílé a Malé Karpaty na československém pomezí.
V Severomoravském kraji sousedí v karpatském horském oblouku s polskými beskydskými pásmy a Slovenskými Beskydami Moravskoslezské Beskydy, k nímž se připojují Vsetínské vrchy, Javorníky a další pohoří na území severomoravského kraje.
Moravskoslezské Beskydy tvoří samostatnou jednotku vnějšího, flyšového oblouku Karpat. Převládají tu pískovce, břidlice a slíny, převážně křídového stáří. Nejvyšší vrcholy Beskyd - Lysá hora - 1323,4 m, Smrk, Kněhyně a Radhošť byly vytvořeny druhohorními godulskými vrstvami ze žlutého a ze zeleného pískovce.
Moravskoslezské Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy a jen některé hřebeny jsou holé, převládá uměle vysazený smrk, na jižních a západních svazích se mezi něj mísí buk, dub, modřín, javor a jedle, v údolích olše, jasan, jeřáb, vrba, lípa, v nejvyšších polohách roste kosodřevina. Květena je bohatá, subalpínská, s několika chráněnými druhy. V lesích žije vysoká zvěř, medvědi a vlci vymizeli, vyskytuje se zde však dosud rys.
Do 15. století neměly Beskydy ani své jméno a člověk tehdy žil pouze na jejich předhůří. Lesy narůstaly podle vlastních zákonů - někde husté a těžko prostupné pralesy, ve vyšších polohách javořiny, jak se od 16. stol. nazývaly rozsáhlé horské plochy, řídce porostlé stromy a keři. Byly pojmenovány podle typického stromu beskydských hor, podle javoru, a stejně tak vznikl i název Javorníků.
Ve své západní části jsou Karpaty nazývány též Západními Beskydami nebo Západními Karpatami a zahrnují horská pásma od Tokajských vrchů v Maďarsku a Nízkého Beskydu v Polsku až po Bílé a Malé Karpaty na československém pomezí.
V Severomoravském kraji sousedí v karpatském horském oblouku s polskými beskydskými pásmy a Slovenskými Beskydami Moravskoslezské Beskydy, k nímž se připojují Vsetínské vrchy, Javorníky a další pohoří na území severomoravského kraje.
Moravskoslezské Beskydy tvoří samostatnou jednotku vnějšího, flyšového oblouku Karpat. Převládají tu pískovce, břidlice a slíny, převážně křídového stáří. Nejvyšší vrcholy Beskyd - Lysá hora - 1323,4 m, Smrk, Kněhyně a Radhošť byly vytvořeny druhohorními godulskými vrstvami ze žlutého a ze zeleného pískovce.
Moravskoslezské Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy a jen některé hřebeny jsou holé, převládá uměle vysazený smrk, na jižních a západních svazích se mezi něj mísí buk, dub, modřín, javor a jedle, v údolích olše, jasan, jeřáb, vrba, lípa, v nejvyšších polohách roste kosodřevina. Květena je bohatá, subalpínská, s několika chráněnými druhy. V lesích žije vysoká zvěř, medvědi a vlci vymizeli, vyskytuje se zde však dosud rys.
Do 15. století neměly Beskydy ani své jméno a člověk tehdy žil pouze na jejich předhůří. Lesy narůstaly podle vlastních zákonů - někde husté a těžko prostupné pralesy, ve vyšších polohách javořiny, jak se od 16. stol. nazývaly rozsáhlé horské plochy, řídce porostlé stromy a keři. Byly pojmenovány podle typického stromu beskydských hor, podle javoru, a stejně tak vznikl i název Javorníků.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
- Chráněná krajinná oblast Beskydy,Chráněná krajinná oblast
- 11.00 kmDo Zadních hor,Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku
UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY
- Bílá, (546.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Mořkov, Město nebo obec
- Dolní Bečva, (427.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Dolní Lomná, Město nebo obec
- Bocanovice, Město nebo obec
- Bordovice, (390.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Frenštát pod Radhoštěm, (401.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Frýdek-Místek, Město nebo obec
- Frýdlant nad Ostravicí, (357.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Komorní Lhotka, (410.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Horní Bečva, (505.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Horní Lomná, Město nebo obec
- Hutisko-Solanec, (480.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Vigantice, (482.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Morávka, Místní část
- Kunčice pod Ondřejníkem, (395.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Ostravice, (420.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Pražmo, Město nebo obec
- Prostřední Bečva, (470.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Raškovice, (395.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Rožnov pod Radhoštěm, (380.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Řeka, (420.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Staré Hamry, (525.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Trojanovice, (500.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Valašská Bystřice, (465.00 m.n.m.)Město nebo obec
- Přírodní rezervace "TROJAČKA", Přírodní rezervace
- Přírodní rezervace Noříčí, Přírodní rezervace
- Národní přírodní rezervace Radhošť, Národní přírodní rezervace
- Národní přírodní rezervace Radhošť, Národní přírodní rezervace
- Morávka, Město nebo obec
LOKALIZACE
- Území obce: Frýdek-Místek
- Správní obvod 2: Frýdek - Místek
- Správní obvod 3: Frýdek - Místek
- Území NUTS 4: Okres Frýdek-Místek
- Území NUTS 3: Moravskoslezský kraj
- Území NUTS 2: Moravsko-Slezsko
- Turistická oblast: 38 Beskydy - Valašsko
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
DALŠÍ INFORMACE: http://www.Beskydy-Valassko.cz
Typ záznamu: Hory nebo pohoří
AKTUALIZACE: Kateřina Krestová (Městské kulturní středisko) org. 56, 24.06.2008 v 09:28 hodin