MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Neděle 20. říjen 2019

Historie obce Horní Lideč

Území obce bylo osídleno již v době bronzové. Svědčí o tom nález dvou anténových mečů a bronzové sekyrky v trati pod vrchem Stráň. V dávných dobách ležela obec na důležité křižovatce obchodních a vojenských cest, procházela jí jedna větev "Jantarové stezky" vedoucí od Jaderského moře k Baltu.

20.8.1261 vydal brumovský kastelán Smil ze Střílek a Kunštátu zakládací listinu cisterciánkého kláštera ve Vizovicích, je znám její opis z r.1383. Do hranic majetku kláštera je zahrnuta také Lideč (Ludsch), ať Dolní nebo Horní. Považujeme tedy toto datum za první písemnou zmínku o Horní Lidči. V září 1962 byly na území obce nalezeny české groše krále Václava II. (1271 - 1305).

Původ jména souvisí pravděpodobně s polohou obce na nejvyšším bodě staré "Jantarové stezky", vedoucí od Jaderského moře k Baltu.
Název se objevuje ve starších pramenech ve tvaru (ves) Lidcze Hornij (1518), Horni Litcze (1520), Horni Lidczy (1575), Horni Lydcze (1670), Ober Litz (1720), Ober Litsch (1751, 1846, 1885), Horno-Lič (1846), Litsch, Lideč (1872), Lič, Horní Lideč (1885), Horní Lič (1893). Nyní Horní Lideč. Název odvozen patrně od osobního jména Ľudek a znamená "ves Ľudkova”; tvar Lidče zaměněn za Lideč. Přívlastek Horní na rozlišení od Dolní Lidče (dnešní Lidečko). V místním nářečí: (to) Horni Lidče, z Lidče, v Lidči, za Lidčem; Lidčané; lidčanský; (ta) Lidča, za Lidču (Brumov); (ta) Lič, z Liča, za Liču (Pulčín); (ta) Lič(a), z Liče, za Ličú (Lidečko).

V naší obci se k ní připojovala větev z horního Pováží, vedoucí Lyským průsmykem. Lid zde, na rozvodí mezi Vlárou a Bečvou, byl "horní lid".

Po roce 1335 patřila obec k lénu pulčinskému, zřízenému pravděpodobně moravským markrabětem Karlem (později Karlem IV.), které se stalo s hradem Pulčín opěrným pohraničním bodem proti Uhrám. Avšak počátkem 16. století tato drobná léna zanikla a Horní Lideč byla připojena k panství brumovskému, kde se střídali majitelé. Život obyvatel obce na pomezí Moravy a Uher byl vystaven stálým nebezpečím. V 16. století byli znepokojováni přepady loupeživých uherských bojůvek z panství Povážská Bystrica a Lednica, počátkem 17. století vpádem Bočkajových vzbouřenců. Za třicetileté války táhla Horní Lidčí vojska švédského vojevůdce Torstensena na výpravě proti Brumovu. Tuto událost připomínají nálezy švédských mincí z roku 1634 s nápisem Gustaus Adolphus rex. Při tatarsko-tureckém vpádu roku 1663 byla celá vesnice vypálena a 156 obyvatel bylo pobito nebo odvlečeno. O 20 let později zažila pustošivý vpád povstalců Tokolyho a obdobná situace se opakovala v letech 1704 - 1708 za Rákocziho povstání. Za zaznamenání také stojí, že obcí jelo roku 1656 turecké poselstvo do Švédska a roku 1780 tudy projížděl císař Josef II. na své cestě do Ruska k carevně Kateřině.

Část brumovského panství i s naší obcí koupili r.1709 svobodní páni z Valdorfu se sídlem v Hošťálkové, jejichž potomek, hrabě Bohumír Ignác, odkázal svou část Františku Kajetánu hraběti Choryňskému. Lidčané se u něj r. 1848 vykoupili z roboty, ale dále platili robotní plat.

Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělsví, základy průmyslu vznikly až v polovině 19. století. Byla postavena parní pila (1852) a mlýn (1848), v letech 1862 - 1882 měla v obci svou filiálku továrna na nábytek z ohýbaného dřeva, která zaměstnávala až 150 osob. Podomácku se také vyráběly prošívané podešve na papuče a vyplétala sedadla židlí. Část obyvatel se živila také formanstvím, zvěrokleštičstvím nebo odcházela na sezónní zemědělské práce do úrodnějších oblastí.

Do r. 1849 byla Horní Lideč součástí panství Brumov II, které náleželo k Uherskohradišťskému kraji. Od r. 1850 byla obec součástí politického okresu Uherský Brod, v l. 1949 - 1960 politického okresu Valašské Klobouky, a spadala do obvodu okresního soudu ve Valašských Kloboukách. V r. 1960 se stala součástí nynějšího okresu Vsetín. Horní Lideč tvoří samostatnou obec a nemá místní části.

Vznik Československé republiky připomíná Lípa svobody zasazená roku 1919 uprostřed obce. Význam obce vzrostl po vybudování železniční tratě Vsetín - Bylnice (1923 - 1928) a zejména po zahájení provozu na trati Vsetín - Púchov v roce 1937. Občané obce už v té době dojížděli za prací do nově vybudovaných zbrojovek ve Vsetíně a v Bohuslavicích, zvýšené možnosti zaměstnání sebou přinesly i zlepšení sociální situace.

Německá okupace v letech 1939 - 1945 byla pro obyvatele Horní Lidče těžkou dobou. V obci bylo trvale umístěna německá finanční stráž, pro kterou byla na okraji obce vystavěna kolonie domků (ve dvou z nich je dnes umístěna Zvláštní škola). I přes stálou přítomnost početné německé posádky vznikl v obci protifašistický odboj už od začátku okupace. Šlo zejména o pomoc při převádění na Slovensko, shromažďování zbraní a potravin pro potřeby odboje, rozšiřování letáků i podporu partyzánského hnutí. Obec byla osvobozena v dopoledních hodinách 2. května 1945 sovětskými a rumunskými vojáky, válečné oběti z obou světových válek připomíná pomník ve středu obce.

Ještě jedno těžké období se dotklo mnoha rodin v naší obci. Byl to politický proces proti účastníkům skupiny Světlana-Makyta v 50. letech, jehož dopad byl pro naši malou obec hrozivý a měl by varovat:

29. 4.1950 odsoudil Státní soud, oddělení Brno za trestný čin velezrady a nepřátelství k lidově demokratickému zřízení příslušníky hnutí "SVĚTLANA".

Po r. 1945 postavena řada rodinných domů a bytovek, zřízen vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, komunikace, kino, knihovna, mateřská škola aj. JZD založeno v r. 1960, později připojeno k JZD ve Valašských Příkazech (1974).

V r. 1994 byl v obci postaven dům s pečovatelskou službou (Domov pokojného stáří) a kostel sv. Václava. V současnosti je v obci knihovna (zřízena v r. 1924), sportovní stadion, tenisové hřiště, dětské hřiště, turistické informační centrum, zdravotnické středisko, mateřská škola, lékárna, veterinární ambulance; z živnostenského podnikání: 4 pohostinství, ubytování, 3 prodejny potravin a smíšeného zboží, prodejna domácích potřeb, papírnictví, drogerie, kamenictví, stolárny, autodoprava, klempířství, zednické práce, textilní výroba, provozovna masné výroby, chov skotu a výroba mléka; rozsáhlý komplex budov vlakového nádraží (od r. 1993 sídlo Celního úřadu a Cizinecké policie).

V roce 2001 byla dokončena obecní výstavba dvanácti rodinných domků, postavených jako alternativa k bydlení v bytech. V uplynulých letech došlo k velké rekonstrukci základní školy. Všechny pavilony mají sedlové střechy, nová sociální zařízení a zcela novou kuchyň. Všechny obecní budovy jsou zplynofikované a také většina rodinných domků již přešla na vytápění plynem. Od roku 2002 má i Horní Lideč svůj nový hřbitov. V roce 2003 bylo vybudováno sportovně - turistické centrum s pěti sportovišti, ubytovnou a restaurací. Služby informačního centra nabízí knihovna, která získala v roce 2001 celostátní ocenění nejlepší vesnické knihovny.
Horní Lideč je obec nejenom malebná, ale také dynamicky se rozvíjející, o čemž svědčí titul Vesnice roku, který jí byl udělen v krajské soutěži v roce 2001 v rámci Zlínského kraje.


Pečeť obce doložena r. 1787 s textem: PEZET HORNIHO LICZE.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.hornilidec.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 1169 org. 56, 22.05.2007 v 11:22 hodin