MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Neděle 29. listopadu 2020

Historie obce Študlov

První písemná zpráva o Študlově se uvádí poprvé v roce 1422, kdy král Zikmund zapsal Miroslavu z Cimburka vsi Bylnici, Štítnů, Malý a Velký Lačnov a Ščudlov k panství brumovskému. "Ščudlek" bylo v tehdejší době označení toho, kdo se v dané oblasti usídlil jako první a toto jméno se pro obec zachovalo natrvalo. Historickým vývojem se název přeměnil na nynější Študlov.

Další historicky doložená písemná zpráva připomíná osadu Ščudlov roku 1503, kdy král Vladislav prodal panství Janu Lomnickému z Meziříčí. V této době k velmi rozsáhlému panství brumovskému náležely mimo jiné hrad a město Brumov, městečko Klobouky, vesnice Bylnice, Vlář, Štítná, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Překaz, Ščudlov, Střelná, Senínka, Horní a Dolní Lidečko, Půlčín, Lačnov a zámek Hrádek. Asi v polovině 17.století nastalo u původního brumovského panství k rozdělení na tři díly - Brumov, Haluzice a Návojná. Študlov připadl k dílu návojskému a patřil k němu až do roku 1848. V této době byl majitelem panství návojského rytíř Wolfgang Manner a jeho manželka Barbara Šiková. Jejich rod vlastnil panství až do roku 1945.

Spolu s okolními obcemi se i Študlov stával často cílem nájezdů Tatarů a v pozdější době Kuruců. Roku 1805 se poddaní vzbouřili proti vzrůstajícím poddanským povinnostem a zasáhlo proti nim vojsko. Študlov býval chudou zemědělskou obcí a v druhé polovině 19.století se velký počet obyvatel kvůli nedostatku obživy odstěhoval do zámoří. V té době byla obec známá domáckou výrobou šindele a dřevěného zemědělského nářadí. Vzhledem k velké odloučenosti obce zde nikdy nebyl velký počet živnostníků a ani pro ně živnost nepředstavovala hlavní zdoj obživy. Roku 1830 žilo ve Študlově 520 a roku 1910 pak 589 obyvatel.

Smutná vzpomínka zůstala na první světovou válku. Na různé fronty narukovalo celkem 132 mužů, z nichž se 13 už nikdy nevrátilo. Po vzniku protektorátu se v obci usídlili již 15.března 1939 němečtí "financi" jako část jednotky, patřící k velitelství v Horní Lidči. Totální nasazení v Německu postihlo 16 občanů obce. Válečná fronta na začátkem května 1945 šla mimo obec, takže konec války už zastihl obec bez německých vojáků.

Historickou událostí je možno nazvat rok 1942, kdy byl do obce přiveden elektrický proud, první žárovky se rozsvítily ve škole, v obecní kanceláři, v hospodě, u starosty, prvního radního, kováře, na finančním úřadě a u obecního policajta. Ve stejném roce roce bylo do obce přivedeno telefonní vedení a v hospodě U Vašičků byla umístěna veřejná hovorna.

V průběhu posledních desetiletí bylo postupně vybudováno veřejné osvětlení, postaven most na Horní Výpustě, Kulturní dům (dnes mimo jiné sídlo obecního úřadu), koupaliště, nákupní středisko Jednoty, dále autobusová točna a čekárna se zastávkou. Nové zbrojnice se dočkali i hasiči, bylo vybudováno sportovní hřiště včetně sociálního zázemí a zřízen byl i lyžařský vlek na Příkré.

Pečeť obce zobrazuje v oválném pečetním poli strom bez listí a při jeho kmeni vzpínající se zvíře, pravděpodobně koza. V opise je text: P · DEDINI · SCZVDLOVA, tj. pečeť dědiny Študlova.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.studlov.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 17.03.2010 v 13:15 hodin