MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Čtvrtek 29. října 2020

Historie obce Palkovice

První prokázaná zpráva o Palkovicích pochází z roku 1437, kdy se poprvé pod svým jménem objevují v písemných pramenech. Ves patřila typologicky mezi lesní lánové vsi se značným počtem selských statků typickým pro vsi kolonizační a byla přímým majetkem olomouckých biskupů, od roku 1437 byla integrální součástí hukvaldského panství. První konkrétnější údaje o obyvatelích jsou z konce 16. st. Záznamy o této době informují o fojtu Pavlovi, který vlastnil louky, rybníky, 2 mlýny, pole, krčmu a fojtství. Kromě fojta měly Palkovice kolem 40 sedláků s různě velkými pozemky . Obec palkovská držela tehdy společná pastviska, ze kterých odváděla poplatky panstvu. K nejobtížnějším povinnostem patřila robota, bylo tu 34 robotou povinných poddaných. Myslíkovští tehdy nerobotovali, místo roboty platili zlatými.

Velmi tvrdě zasáhla do života obcí na hukvaldském panství třicetiletá válka, kdy byly vesnice rabovány, byl vybíjen dobytek, což vedlo k hladu. V té době byly Palkovice pátou největší obcí z 29 obcí tohoto panství. Na konci 17. století měly Palkovice 94 osob povinováno vrchnosti. Z toho bylo 26 sedláků, 13 zahradníků, 17 velkodomkářů, 5 malodomkářů a 33 podruhů. Kromě fojta byli v obci 4 hajní, kteří povinnostem nepodléhali. Grunty měly množství kamenitých míst, takže se více hodily k chovu dobytka než k obsívání. Během 18. st. byly Palkovice jednou z nejrozsáhlejších obcí hukvaldského panství, měly až 1 205 obyvatel, 208 rodin, 191 domků.

Ve vsi byl tehdy dřevěný kostel s věží a dvěma zvony, údajně z roku 1580, u kterého býval i hřbitov. Na jeho místě byla postavena v r. 1850 kaplička sv. Mořice na levém břehu říčky Olešná na dolním konci obce, která v této podobě stojí doposud. V roce 1631 byl nákladem obce postaven v centru nynější kostel sv. Jana Křtitele a kolem něho zřízen malý hřbitov. Kostel byl postaven z kamene a jedná se o velmi hodnotnou architekturu z doby třicetileté války. V době 1. sv. války musel kostel odevzdat dva zvony pro válečné účely. V r. 1928 byly pořízeny 3 zvony nové, ty však byly v r. 1942 německými fašisty odebrány, proto byl v r. 1943 pořízen malý železný zvon, který však praskl. V r. 1947 byl instalován na kostelní věži jeden železný zvon. Tento zvon byl v roce 1993 nahrazen třemi novými (Jan, Anežka, Václav), které byly 11. 7. 1993 vysvěceny. Do roku 1786 jezdili do palkovského kostela sloužit mše kněží místečtí, poté byl ustanoven v obci 1. lokální kaplan. Farní budova je z r. 1768, před ní stojí kamenný barokní kříž z r. 1741, kdysi prý stával před hukvaldským hradem. Palkovicím byl darován v r. 1800.

S příchodem prvního kaplana Jana Kalabise v r. 1786 začíná i historie palkovské školy. Teprve až v r. 1803 byl do obce dosazen první učitel Filip Kestl z Frenštátu. V r. 1805 byla postavena nad hřbitovem nová školní budova (později chudobinec - v r. 1998 budova zbourána). Pro nedostačující kapacitu se v r. 1871 začala stavět škola nová u silnice směrem na Kozlovice. Rok na to byla otevřena a velmi dobře prospívala. K 1. 1. 1891 bylo v obci 912 mužů a 1 041 žen - tedy 1 953 obyvatel. Z toho umělo číst a psát 1 211 lidí. V roce 1903 se vedle stávající budovy postavila budova další. V letech 1950 - 1951 byla na této budově provedena nádstavba a obě budovy byly propojeny v jeden blok. V této podobě je dodnes.

Rok 1848 byl bouřlivým a převratným. Byla zrušena robota a fojtský systém. Posledním fojtem byl Filip Zlý. Fojtství bylo spravováno rodem Zlých téměř 100 let. Fojt Jan Zlý dal postavit v letech 1785 - 1790 zděné fojtství a v r. 1793 mlýn na řece Olešná. Pamětní deska z této budovy je umístěna v místním kině. Obě zmíněné budovy ve svých základech stojí dodnes. Budovu fojtovského mlýna koupil Svépomocný spolek v r. 1910, v r. 1927 byl zrušen mlýnský náhon a budova přestavěna. Od té doby měla název Lidový dům, v němž byla do r. 1948 hospoda, tělocvična a jeviště. V současné době jde o Kulturní dům, který byl do dnešní podoby přestavěn r. 1972 a nyní je zde kinosál pro 160 osob, obřadní síň a knihovna.

Nejstarší hospodou byla fojtovská u fojtství (přibližně ve stejném místě jako dnešní hostinec U Kubalů). V r. 1874 však byla postavena hospoda nová v centru obce, známá pod názvem U Kubalů, která je v provozu dodnes. Druhou hospodu postavil po r. 1874 sedlák František Volný, je to nynější hostinec TOMIS na rozcestí silnice do Metylovic. V té době byla postavena i hospoda na horním konci nyní pod názvem U Kuchařů. Velmi oblíbená byla restaurace U Kociánů na Hůrkách z r. 1926. Ta však roku 1976 vyhořela a na jejím místě bylo postaveno velké moderní rekreační středisko Palkovické Hůrky s.r.o. s kapacitou 92 lůžek, 13-ti dřevěnými chatkami a kolibou Barborka. Nyní kromě 3 bývalých hostinců slouží naší veřejnosti v budově obecního úřadu Restaurace Pod Habešem s velkým a malým sálem, které jsou využívány k oslavám a společenským akcím.

Dále pak hlavně v zimních měsících je hojně využívaná restaurace Pod sjezdovkou. Sjezdovka v délce necelých 400 m byla postavena r. 1970 na severním svahu poblíž silnice k Metylovicím. Sjezdovka je vybavena osvětlením, což umožňuje večerní lyžování a zařízením na výrobu umělého sněhu, takže je svah denně upravován.

V r. 1905 byl zřízen v obci poštovní úřad, telefon byl zaveden r. 1925, v r. 1927 byla provedena elektrifikace obce, ve stejném roce byla zahájena soukromá autobusová doprava na lince Metylovice - Frýdek, v témže roce linka Frenštát - Frýdek a o rok později Myslík - Frýdek. V r. 1928 bylo zřízeno v sále pohostinství Tomis sokolské kino Slavia, kde se promítaly němé filmy, od r. 1935 filmy zvukové.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.palkovice.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 11.03.2010 v 11:49 hodin