MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Pondělí 25. května 2020

Historie obce Hynčina

Něm. Heinzendorf. Je asi odvozen od německého osobního jména Heinz či Heinrich, podle jiného názoru od česko- německého označení zaniklé vsi Hudkendorf, tj. ves Hudkova. Od r. 1952 je úřední název vsi jen Hynčina.

Historická tma panuje nad původem a časem vzniku naší obce. Žádný historický doklad nám neříká, kdy, kde a kdo založil naši obec. Označení obce Hynčina je však velmi staré a historické. Dlouho před založením Hynčiny byly v tomto prostoru usedlosti, jako například starobylá osada Zayphen, osada Jores - opředená pověstmi a osada Chrisan - (asi v prostoru Křižanova). Osada Zayphen byla asi kolem potoka "Slováckého údolí." Pravděpodobně první obyvatelé této osady byli horníci z prostoru řeky Morin a Saaly (dnešní NSR), kteří přišli na výzvu českého krále Ottokara I. - také v době, kdy Čechy a Morava byly vylidněny vlivem morové epidemie (kolem roku 1280). Jak ukazují časté hromady hlíny a hráze kolem potoka, tak asi noví osídlenci se zabývaly hledáním vzácných kovů - zlata - rýžovali tedy zlato. Německy Zayphen je rýžovali. Určitě je tady spojitost. Zéfy - česky je v němčině Seifern. Existence starého Zayphenu je historicky dokázána v písemnosti z roku 1365. Tehdy prodal Jindřich z Lipé, tehdejší pán Moravské Třebové panství markraběti Janu Jindřichu z Lyzumburku. Další převody a prodeje pozemků jsou uvedeny v dalších listinách a obec je pojmenována jako Zayffim, Zaif a dokonce česky Vozpět pustú - což znamená "úplně zpustlé". Asi z dob husitských.

Údolím Sázavy táhly fanatické husitské skupiny, které kvetoucí osadu zpustošili a daleko viditelný kostelík nad osadou (na Kostelním kopci) rozbouraly. Pozemky po opuštěných zemědělských usedlostí byly propachtovány. V knize Urbar z r. 1535 - 1548 v Moravské Třebové jsou uvedeni jména pachtýřů. Mezi obcemi Petrušov a Křižanov byla také vesnice, která se jmenovala Jous. O této skutečnosti není nikde písemný záznam, jen kolují různé pověsti. Učitel Jašek, který učil 28 let v Hynčině, byl jako 14-ti letý žák místní školy na Kostelním vrchu. Matně si pamatuje, že na Kostelním vrchu byly stopy po kamenné úpravě prostoru, tedy náznaky dláždění, asi kolem Kostelíka.

Taktéž v prostoru osady Jores byl hlouběji v zemi čpějící mlýnský kámen. O Hynčině zase legenda: Hynčina - německy Heinzendorf má své jméno od jednoho kolonizátora - osídlence, který se jmenoval "Hezuz" - ale to jsou dohady. Teprve v roce 1391 z temna probleskuje minulost naší obce. Biskup Mikuláš z Olomouce se zmiňuje v jakémsi soudním procesu o vesnici Hynczdorf. V dalších dokumentech byla Hynčina jmenována zase jako Hynczdorf. V době 1468 - 1470, kdy zuřily boje mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, byly obce Hynčina, Chrisan, Jores, Petrušov pobořeny a srovnány se zemí. Uběhlo skoro 100 let až zpustošená osada Hynčina zase ožila a znovu byla osídlena. V reformační době, okolo 1550 vyzval olomoucký biskup Jahamas Dubravius nové osadníky - zemědělce. Odkud osídlenci přišli není známo. Ale osada se pravděpodobně jmenovala Hynczdorf. První datovaná zmínka je o hynčické rychtě z roku 1561. Zájemcům byly přidělovány polnosti, které byly zpočátku obdělávány na dolním konci obce. Zachovala se písemnost, kde olomoucký biskup Marcus uděluje rychtáři Simonovi určitá práva. Je z roku 1561. A to v Hynčině 60 let byl klid a mír pro práci pro nové osadníky. Potom v letech 1618 - 1648 zuřila třicetiletá válka. Do roku 1628 byla osada nechráněna před válkou 1643 doprovázel válku hladomor. Velkou pohromou byla vojska Švédů, kteří rabovali a všechno lidem brali, často i životy. 1648 končila Třicetiletá válka. Obec Hynčina čítala 36 obyvatel. Daňová přiznání nám v roce 1712 přiznává, že se sedláci zvolili. Dochází k majetkovému třídění obyvatel, a to v roce 1760 bylo 31 sedláků a 22 domkařů. Začínají se číslovat domy. V písemnostech se objevují jména, která se vyskytují i později v roce 1975. Jméno obce Dolní Hynčina se vyskytuje poprvé na počátku 19. století. Předtím bylo jen Hynčina. Tím se měly rozlišit obce naše a Hynčina na Svitavsku.

Období 1946 - 1989
První období Hynčiny je charakterizováno vysídlováním německého obyvatelstva a dosídlováním českým živlem. Během roku 1946 bylo prakticky všechno německé obyvatelstvo vysídleno několika transporty (výchozí stanice Mohelnice) do Německé spolkové republiky. Již za pobytu většiny němců chodili čeští zájemci, vybírali si domy a dosídlovali. Pocházeli ze všech koutů naší vlasti. Do Hynčiny se stěhovali občané z okolních vesnic. Do Křižanova z Českomoravské vysočiny. Přicházeli lidé slušní, ale i méně slušní, přišli, vybrali co se dalo i vykradli a odešli. Zájemci zůstali a začali hospodařit. Rok 1948 - byl rozhodující, ve volbách zvítězila KSČ.

Nastala socializace vesnice. Bylo zřízeno JZD. Hospodaření nebylo zpočátku velmi úspěšné, proto po roce 1955 byl zřízen státní statek se sídlem v Křižanově, kde byly prováděny hospod. stavby. I tam zpočátku měl nedostatky, po delším období si lidé zvykli na správné hospodaření a na kázeň. Po roce 1980 bylo hospodaření velmi úspěšné. Lesní hospodaření bylo velmi úspěšné. Lesní personál byl zkušený a ukázněný. Byly zestátněny i soukromé pozemky, především selské lesy.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 31.07.2003 v 09:44 hodin