MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Pátek 3. dubna 2020

Historie obce Rovensko

Jméno obce je podle podstatného jména rovina.

Rovensko bylo od počátku součástí zábřežkého feudálního panství, po roce 1848 bylo začleněno do soudního i politického okresu v Zábřeze a po územní reorganizaci v roce 1960 připadalo k okresu Šumperk, za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 podléhala obec úřadu landráta v Zábřeze. V roce 1969 zde bylo 187 popisných čísel a 723 obyvatel, před sto lety v roce 1869 106 domů a 617 obyvatel.

Rovensko bylo vždy typickou zemědělskou obcí - a je tomu tak i dnes, i když podstatná část obyvatel již pracuje v okolních průmyslových závodech. Za vesnicí směrem ke Svébohovu byla tradičně těžena hrnčířská a cihlářská hlína, ale nějaký závod na její zpracování tu nevznikl. Také dolování železné rudy v první polovině minulého století brzy zaniklo. Nevelká řemeslná výroba sloužila jen místním potřebám. Chudší vrstvy pracovaly u místních sedláků a ve dvoře, později odcházely jako sezónní zemědělští a stavební dělníci i do jiných míst, až na konec většina zakotvila v továrnách v Postřelmově, Zábřeze a Sudkově.

Rovensko bylo od počátku téměř čistě českou obcí, a to i v dobách, kdy sousední Zábřeh byl soustavně poněmčován. Ves patří ještě k hanácké, přesněji k hornohanácké oblasti, což se projevuje v celkovém stylu života a také v jazyku. V bezprostředním sousedství směrem do hor se však mluví již tzv. horáčtinou, která je přechodným typem mezi nářečím hanáckým a východočeským, a ta měla vliv i na lidovou mluvu v Rovensku, takže Rovenští sami považují své nářečí za podhorácké, v sousedním Postřelmově se však mluví již čistě hanácky. To vše ovšem platí spíše pro minulost, vlivem moderního stylu života v posledních letech se všechny tyto tradiční rozdíly stírají a mizí. Výstavba obce a domů, pokud je dochována z minulých dob, se řadí svým typem také do území horní Hané, kde na rozdíl od vlastní Hané byly stavěny domy štítem k návsi (ne tedy delší stranou domu). Do usedlosti se většinou vstupovalo vraty, které spojovala větší hospodářovo obydlí na jedné a výměnek na druhé straně podélného dvora. Hospodářské budovy navazovaly arkádami, jenom stodola uzavírala příčně zadní část dvora. Za stodolou bývala ještě zahrada či sad a před domem malá zahrádka.

V Rovensku jsou dodnes zachovány a památkově chráněny z této architektury stavby č. p. 7 a 44. Jako zvláštnost jsou památkově chráněna i trojboká Boží muka (na cestě do Postřelmůvku) z první poloviny minulého století. Tehdy ještě byla část domů ze dřeva, pokryta doškami, avšak potom byly stavěny již jenom domy zděné. Vzhled celé obce se velmi změnil v období socialistické výstavby po roce 1945, zvláště po združstevnění zemědělství, stavbě nových domů a celkové úpravě vesnice v posledních letech.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 10:30 hodin