MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Sobota 20. duben 2019

Přírodní rezervace Noříčí

Přírodní rezervace Noříčí
Přírodní rezervace Noříčí
Základní údaje: Přírodní rezervace Noříčí představuje lesní porosty, které se rozkládají ve vrcholové části a na přilehlých prudkých suťovitých svazích rozsochy Nořící hory (1047 m) svažujících se na severu a severozápadě do Frenštátské kotliny, na východě do údolí Bystré a na západě do údolí Malé Ráztoky. Nachází se v nadmořské výšce 680-1047 m, asi 2 km východně od Trojanovic, v Radhošťské hornatině, geomorfologickém podcelku Moravskoslezských Beskyd. Katastrální území Trojanovice, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 22. 7. 1955, přehlášeno 3. srpna 1999, celková rozloha 37,9027 ha.

Motiv ochrany: Posláním rezervace je ochrana cenného lesního porostu s přirozenou dřevinnou skladbou typickou pro západokarpatskou oblast na svazích horského hřebene Nořící s bohatým zastoupením lesních typů a zajištění lesního společenstva s ohroženými rostlinnými a živočišnými druhy.

Geologie, půdní poměry: Po stránce geologické je Radhošťská skupina Moravskoslezských Beskyd součástí godulského příkrovu s tektonicky složitou stavbou podmíněnou sérií horotvorných pochodů, z nichž rozhodující význam měla druhá fáze alpinského vrásnění. V souvrství flyšových pískovců z období spodní křídy převládají ve vyšších polohách godulské vrstvy, charakterizované střídáním pískovců drobových a glaukonitických s jílovci, vyskytují se i čočky ostravického pískovce (slepence až brekcie); v nepatrné míře (nižší polohy severních a severozápadních svahů) přiléhají pestré vrstvy godulské. Půdní pokryv je tvořen převážně hnědými lesními půdami a podzoly. Názorný geologický profil je odkryt v blízkém kamenolomu v Trojanovicích - Ráztoce.

Geomorfologicky charakterizují území západní části Moravskoslezských Beskyd výrazně modelované horské hřebeny na severních expozicích rozčleněné hluboce zaklesnutými údolími horských potoků s vodnatými přítoky, které dotvářejí silně členitý reliéf s extrémními svahovými poměry nad Frenštátskou kotlinou. Uzemí přírodní rezervace je odvodňováno potoky Bystrá a Malá Ráztoka, náleží do umoří Baltského moře.

Botanika: Lesní společenstva v přírodní rezervaci Nořící zahrnují acidofilní bučiny a jedliny svazu Luzulo-Fagion, květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion a místy suťové a roklinové lesy svazu Tilio-Acerion. Převládající dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), v horní části přistupuje smrk ztepilý (Picea abies). V nižších polohách severního svahu je hojný javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) se dochovala v horním patře pouze v několika exemplářích. Keřové patro není vyvinuto.

V podrostu se uplatňují především charakteristické druhy kyselých horských smrčin: bika lesní (Luzula sylvatica), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), mléčivec horský (Cicerbita alpina), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Z indikátorů květnatých bučin a suťových lesů jsou zastoupeny bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), rozrazil horský (Veronica montana), svízel vonný (Galium odoratum), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), kapradina Braunova (Polystichum braunii) a kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium).

Zoologie: Na území rezervace se z obojživelníků vyskytují běžné druhy horských lesů skokan hnědý (Rana temporaria) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Nejpočetnější skupinou obratlovců jsou ptáci, z nichž mezi vzácnější patří ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) a kos horský (Turdus torrquatus), dále zde lze pozorovat např. káně lesní (Buteo buteo), jestřába lesního (Accipiter gentihs), puštíka obecného (Strix aluco) a krkavce velkého (Corvus corax). Typickými druhy savců jsou norník rudý (Clethnonomys glareolus), veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), jezevec lesní (Meles meles), srnec obecný (Capreolus capreolus) a jelen evropský (Cervus elaphus). Oblast Radhošťské hornatiny je součástí biotopu silně ohroženého rysa ostrovida (Lynx lynx).

Lesnictví: Porosty s převážně přirozeným zastoupením dřevin ve stáří kolem 150 let. V okolí vrcholu byl původní porost po poškození imisemi odtěžen a následně zalesněn smrkem. Po nahodilých těžbách došlo ve vyšších polohách na části území k silnému proředění a rozvoji bylinného patra, které stěžuje přirozenou obnovu.

Management, ohrožení, návrhy opatření: Před vyhlášením rezervace se zde do r. 1955 lesnicky hospodařilo, od tohoto roku nebyly plánovány úmyslné těžební zásahy. V následujících letech se zpracovávaly nahodilé těžby menšího rozsahu. V současné době se provádí výsadba jedlí do porostních světlin a jejich oplocování proti zvěři. Rezervace je přístupná jen po neznačených lesních cestách - po hřebenové cestě z Pusteven přes Tanečnici nebo z Trojanovic - Ráztoky.

Historie: Od roku 1966 probíhá v povodí Ráztoky výzkumný vodohospodářský úkol. To bylo příčinou zmenšení původní rozlohy (výměra 52,41 ha) rezervace z roku 1955. K opětovnému přehlášení a rozšíření došlo v r. 1999, kdy k ní byly přičleněny zachovalé porosty na východním úbočí.
Přírodní rezervace Noříčí
Přírodní rezervace Noříčí

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Přírodní rezervace
AKTUALIZACE: Kateřina Krestová (Městské kulturní středisko) org. 56, 24.06.2008 v 09:27 hodin