MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Pátek 19. duben 2019

Kostel z Větřkovic, Valašské muzeum v přírodě

106
Kostel z Větřkovic.
Rekonstrukce, postavená v muzeu v letech 1939 - 1941 podle předlohy dřevěného kostela z Větřkovic u Příbora. Originál pocházel z poloviny 17. století a v roce 1887 vyhořel.

Stavební dokumentaci podle zachovalých plánů větřkovického kostela nechal pořídit na vlastní náklady Tomáš Baťa. Rekonstruovaná věž kostela není postavena podle větřkovického originálu, připomíná kostelní věž v Tiché (Tamní kostel vyhořel v roce 1964). Rekonstrukci kostela umožnily velkorysé dary olomoucké konzistoře a rožnovských občanů, jejichž jména jsou vytesána do základních kamenů stavby. Slohově představuje dřevěnou církevní architekturu pozdně gotického typu.

V presbyteriu kromě čtyř barokních obrazů dominuje plechový korpus Krista z majetku někdejšího dřevěného kostela v Rožnově. Před kněžištěm po pravé straně stojí velká kamenná křtitelnice, obraz po levé straně oltáře od akademického malíře Františka Hlavici představuje Svatou Annu jako vychovatelku Panny Marie. Obě světice jsou vymalovány ve valašském kroji. Modelem k mladičké P. Marii stálo valašské děvčátko, v postavě svaté Anny zobrazil svou matku.

Po stranách kostelních lavic jsou upevněny cechovní postavníky. Jsou to svědkové společenského života barokní doby, která už z předcházejících časů přejala různé církevní obřady a slavnosti, jichž se městské řemeslnictvo zúčastňovalo. Každé sdružení řemeslníků, cech, mělo nejen své pevné postavení ve společnosti, ale také stálé místo v kostelních lavicích. Na cechovních postavnících si můžeme prohlédnout znaky řezníků, kovářů, krejčích i tkalců.

Sakristie kostela sloužila jako místo pro přípravu kněze na mši, nebo k vedení potřebné úřední agendy. Najdeme zde proto nejen mešní roucha a další bohoslužebné pomůcky pro kněze a ministranty, ale také psací stůl s dokumenty.

Kostel je obklopen hřbitovem a parkánovým plotem. Hřbitov, zvaný "Valašský Slavín”, má ve své starší části přenesené náhrobky fojtů z Hutiska a Solance, náhrobky prostých lidí a frýdlantské lité kříže. Starý hřbitov je doplňován hroby a náhrobky významných osobností spjatých s Valašskem. Za všechny, kteří tu nalezli místo posledního odpočinku, jmenujme zakladatele Valašského muzea v přírodě sourozence Jaroňkovy, spisovatele Čeňka Kramoliše, básníka Metoděje Jahna, malíře Augustina Mervarta, Jana Kobzáně a Karla Hofmana, rožnovského národopisného pracovníka Miloše Kulišťáka, věhlasného lidového muzikanta Jana Pelára, hudebního skladatele a sběratele valašských písní Jana Nepomuka Poláška, ředitele Valašského muzea v přírodě Arnošta Kubešu, olympijského vítěze Emila Zátopka

Kolem kostela je dřevěný ochoz s kamennými křtitelnicemi, kovovými a dřevěnými kříži a ohořelými kovanými dveřmi z kostela v Tiché. Stálí návštěvníci muzea si málokdy nechají ujít vánoční koncerty v interiéru kostela.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

SOUŘADNICE WGS-84

  • Severní šířka: 49° 27´ 44.94¨
  • Východní délka: 18° 8´ 54.96¨

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km
DALŠÍ INFORMACE: http://www.vmp.cz

Typ záznamu: Lidová architektura
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 26.06.2003 v 20:28 hodin