MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Čtvrtek 22. října 2020

Historie obce Hrabišín

Vesnice je nazvána po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Německý název Rabersdorf byl spojován s havranem (Rabe) a ten byl také zobrazen na obecní pečeti. Již v letech 1938 až 1945 a opět v roce 1949 byly k Hrabišínu připojeny obce Dolní Olešná, Horní Olešná a Loučky. Areál administrativní jednotky se tím rozšířil na 1384 hektary a v roce 1950 zde žilo v 284 domech 901 obyvatel. Sčítáním v roce 1991 bylo ve spojené obci zjištěno 802 osob a 215 domů.
Počet obyvatel Hrabišína dosáhl maxima v roce 1900, kdy v 50 domech žilo 346 obyvatel vesměs německé národnosti. Česká menšina čítala v roce 1930 28 osob z 310 obyvatel. Po druhé světové válce byl Hrabišín částečně dosídlen a v roce 1950 žilo v 60 domech 185 obyvatel. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo ve vesnici zjištěno 173 osob a 50 trvale obydlených domů.
Vesnice se v písemných pramenech připomíná poprvé v roce 1358. Byla zřejmě rozdělena na několik částí a jednu z nich tehdy vlastnili Skoch z Postřelmova a Bohuslav z Rájce. Koncem 14. století byla jedna část zeměpanská a v roce 1398 ji získal Proček z Bouzova, druhou držel od roku 1399 Víšek ze Závořic. V roce 1420 byl majitelem vsi Jan Puška z Kunštátu, od roku 1437 Tunklové, z nichž Jiřík st. Tunkl připojil Hrabišín ke svému zábřežskému panství. V roce 1527 byl ale připojen k panství Třemešek, jež se tehdy osamostatnilo a u něj zůstal až do zániku vrchnostenského zřízení. Podle lánového rejstříku hospodařilo v Hrabišíně v roce 1677 19 usedlíků, v roce 1834 měl již 36 domů a 281 obyvatel. V roce 1794 byla pro děti z Hrabišína zřízena samostatná jednotřídka na území Louček.
Po roce 1848 byl Hrabišín připojen k politickému a soudnímu okresu Šumperk. Význam obce vzrostl po zahájení provozu na železnici (v roce 1873) ze Šumperka do Šternberka a po výstavbě silnice (v roce 1879), ale přesto zůstával typicky zemědělskou lokalitou. Průmysl byl zastoupen jen výrobou lihovin v meziválečném období. O politický vliv soupeřili němečtí agrárníci se sociálními demokraty, obě strany předstihly v roce 1935 Henleinovu stranu sudetoněmeckou. Pro děti z českých rodin byla v Hrabišíně v roce 1929 otevřena,jednotřídní menšinová škola. Zanikla v roce 1938.
Po roce 1945 se stal Hrabišín přirozeným centrem okolních nedostatečně dosídlovaných obcí. Noví osídlenci založili již v roce 1950 JZD (společné pro Hrabišín, obě Olešné a Loučky), jež bylo v roce 1971 sloučeno s družstvem v Dlouhomilově a v roce 1976 integrováno k agrokomplexu v Libině. V Hrabišíně byla v roce 1990 železniční zastávka, úplná základní škola, kino, prodejna smíšeného zboží a pohostinství.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 31.07.2003 v 09:20 hodin