MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Neděle 8. prosinec 2019

Naučná stezka Sloupsko-šošůvské jeskyně

Bezbariérový přístup.
Při prohlídce jeskyní nezapomeňte rozhodně navštívit i tuto stezku.

Začátek: Sloupsko - šošůvské jeskyně u pokladen
Konec: u jeskyně Kůkna
Délka: 1 km
Počet zastávek: 4
Zaměření: geologie, archeologie
Typ stezky: pro pěší
Náročnost: velmi snadná, bezbariérová cesta
Čas pro prohlídku: 30 minut
Značení: značky a orientační tabule
Doba návštěvy: bez omezení
Mapa: Moravský kras
Poznámky: jeskyně po trase nejsou přístupny veřejnosti
Správce stezky: CHKO Moravský kras
Stav stezky: dobrý

Naučná stezka Sloupsko-šošůvské jeskyně

Moravský kras je díky řadě zpřístupněných jeskyní velmi atraktivní turistická oblast. Kras nejsou však jen jeskyně, ale i mnoho dalších geologických útvarů, specifická flóra a fauna. Nesmíme zapomínat ani na to, že jeskyně poskytovaly lidem úkryt a bydlení a později chránily pozůstatky lidské činnosti - ostatně archeologové to velmi dobře využívají.
Začalo to asi před 380 miliony let, v devonu, což je období prvohor. Český masiv byl tehdy poblíž rovníku, na jižní polokouli. Jeho značná část byla zaplavena mořem. V místech dnešního Moravského krasu bylo moře poměrně mělké, umožňovalo život ramenonožců, korálů, lilijic a dalších organizmů. Z jejich schránek se usadily mohutné vrstvy vápenců.
Po vyzdvižení pevniny a ústupu moře začal vývoj krasové oblasti - vznikaly jeskyně, závrty, škrapy. Máme doloženo, že zde byl kras již ve starších druhohorách. V třetihorách, kdy zde byl již kras plně vyvinut, došlo k další mořské záplavě. Po ústupu moře se zde znovu obnovila a zmladila říční síť. V Moravském krasu jsou tři jeskynní úrovně. Z nejstarších jeskynních systémů, které jsou v rozevřených částech údolí, jsou dnes jen trosky. Patří sem i Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyně Kůlna. Druhá úroveň vznikla u baze hlubokých krasových údolí před třetihorní mořskou záplavou. Dodnes je v hloubce pod mladšími náplavy a je trvale zatopena vodou. Nejmladší jeskynní úroveň vznikla ve čtvrtohorách mezi oběma staršími a je vázána na okolí vývěrů.
Sloupské jeskyně leží při severním okraji Moravského krasu. Vyhloubil je Sloupský potok, který má ponor na konci poloslepého Sloupského údolí. Teče dál ve spodním patře. Objevuje se v Sloupské chodbě v Amatérské jeskyni, spojuje se s Bílou vodou, která přitéká jeskyněmi od Holštejnského propadání a jako říčka Punkva pokračuje dál přes dno propasti Macocha a Punkevní jeskyně, u kterých opět vyvěrá na povrch.
Sloupsko-šošůvské jeskyně byly známy od nepaměti. Jde o systém postupně objevovaných, spojovaných a zpřístupňovaných jeskyní o délce přes 5 km, z toho 3 km jsou zpřístupněny. Návštěva jeskyní je sice zajímavá, ale pokud se sem dostanete, věnujte ještě trochu času zdejší naučné stezce. Ostatně pokud navštívíte celé jeskyně a vyjdete vchodem Šošůvských jeskyní je jediná rozumná cesta zpět právě po naučné stezce.
Stezka začíná u správní budovy jeskyní. Celá trasa je upravená, pohodlná a hlavně bezbariérová. Vede k nápadné skále zvané Hřebenáč. Sloupský potok ji obtéká a noří se zde do podzemí. Samotná skála je malým rájem pro horolezce. Za ní je nápadný široký portál - jeden z pěti vchodů do Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Stezka nás vede kolem Propástky (opět jeden ze vchodů do zdejšího jeskynního systému) k jeskyni Kůlna. Kůlna je prostorná tunelovitá jeskyně. V polovině 18. století jí jeden z prvních badatelů v Moravském krasu, J. A. Nagel dokonce projel kočárem taženým koňmi. Velký a chráněný prostor osídlili lidé již v pravěku. Po roce 1880 zde začaly archeologické výzkumy. Mimo hojných zvířecích kostí bylo objeveno mnoho nálezů z mladšího paleolitu a neolitu.
Kůlna však není jen starou průtokovou jeskyní. Z jejího dna se podařilo proniknout do propastí, které se po svém objeviteli jmenují Křížovy propasti. Je v nich i zajímavá krápníková a sintrová výzdoba.
Za okupace byla v jeskyni vybudována podzemní továrna. Dno bylo vyrovnáno a zabetonováno, vchody zazděny. Podobný osud potkal i některé další jeskyně v Moravském krasu. Po válce byly některé zásahy odstraněny. Ukázalo se, že jeskyně je hlubší, než se předpokládalo a že sedimenty jsou mnohem mocnější. Byly odkryty kulturní vrstvy středního paleolitu. Našla se zde řada kamenných nástrojů a dokonce i pozůstatky neandertálců - část pravé horní čelisti asi 15letého jedince, později ve spodnějších vrstvách ještě jeden zub.
Pokud se rozhodnete projít si ještě další části Moravského krasu, jsou zde pro Vás další naučné stezky v Jedovnici Jedovnické rybníky - Rudické propadání, v Adamově Josefovské údolí a od Kateřinské jeskyně vede naučná stezka Macocha.

Turistické trasy:
žlutá značka od Kateřinské jeskyně do Sloupu (asi 7 km, od Sloupu 1 km)

Cyklotrasy:
Blansko - Sloup (podél Punkvy, pak Suchým žlebem) - asi 12 km

Zajímavosti v okolí:
Blansko - Muzeum Blansko - stálá expozice Dějiny výzkumů Moravského krasu - Archeologie - Dějiny Blanska - Historické interiéry
Boskovice - Muzeum v Boskovicích - židovské město v Boskovicích
Boskovice - zřícenina hradu
Sloupsko - šošůvské jeskyně, Punkevní jeskyně, jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně
Propast Macocha, propadání Bílé vody u Holštejna

Parametry naučné stezky:
délka 1 km, 4 informační tabule, čas prohlídky 30 minut (pro pěší), prakticky stále po rovině, bezbariérová cesta

Veřejná doprava:
Sloup (autobus)

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz

Typ záznamu: Naučná stezka
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 24.09.2004 v 14:25 hodin