MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Neděle 15. prosinec 2019

Bradlo Libina

Bradlo (800 m n. m.) je nejvyšší horou Úsovské vrchoviny. Zalesněný hřbet Bradla, vypínající se nad Libinou a hlavně jeho vrchol s mohutnou skálou je oblíbeným cílem turistů.

Při výstupu na Bradlo uvidíme v lese mnoho roztroušených balvanů a bloků bílé, velmi pevné horniny. Jsou to balvany kvarcitu (metakvarcitu), který buduje v podstatě celý hřbet Bradla, zvaný též Bradelská vrchovina. Bradelské kvarcity přecházejí místy do přeměněných křemenných slepenců (metakonglomerátů), které vystupují například na vrcholu Bradla. Kvarcity a konglomeráty jsou devonského stáří ( asi 380 mil. let ) . Původně to byly křemenné pískovce a slepence a při horotvorných pohybech za zvýšeného tlaku a teploty podlehly přeměně. U slepenců se ještě dobře dají rozpoznat původní valouny křemene o velikosti zpravidla několika cm, nemají ovšem již původní tvar, ale jsou silně stlačené. Kvarcity i konglomeráty se skládají převážně z křemene, jen podřízeně se v nich nacházejí jiné nerosty, zejména světlá slída. Metakonglomeráty z Bradla patří k nejpěknějším vzorkům této horniny u nás a najdeme je v mnoha muzejních sbírkách.

Tyto křemenné horniny díky své tvrdostí a odolnosti podléhaly méně zvětrávání a odnosu než okolní horniny, a proto hřbet Bradla vyčnívá nad své okolí jako tak zvaný tvrdoš neboli suk. Na něm je ještě několik skalních útvarů. Největší z nich je vlastni Bradlo, 23 m vysoká skalní hradba. Vystup na vrchol je již od konce minulého století upraven a zabezpečen a od té doby je Bradlo významným rozhledovým bodem. Je odtud kruhový rozhled, i když v současné době na několika místech poněkud narušeny vzrostlými stromy. Z vyhlídky je vidět Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, prakticky cely Hornomoravský úval a podle literárních údajů za zvlášť jasného počasí i Hostýn. Křemenné horniny Bradla jsou velmi tvrdé a pevné, jsou v nich však široké trhliny, podle nichž se ze skály snadno oddělují velké balvany a bloky, které se hromadí při úpatí skály.

V současné době navštěvují vrchol Bradla turisté a skály využívají k výcviku horolezci. Kromě toho slouží k astronomicko-geodetickym měřením, je trigonometrickým bodem I. řádu. Dlouhou historii má využívání tohoto památného místa k hromadným akcím, společným výletům, slavnostem a manifestacím. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obědné, Nedvězí, Kamenná byly německé, Veleboř a Lipinka české obce), pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20, června 1897. V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavností hraničářů. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948 a od té doby je už jen místem turistických a horolezeckých akcí.

Jako o každém nápadném přírodním jevu existovala o Bradle řada pověstí, které si vyprávěli jak Němci, tak Češi. Jedna z českých pověstí říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatnul. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel zaangažoval početnou družinu čertů, kteří vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle. Tak pověst vysvětluje jednak tvar a velikost skály na Bradle, jednak množství kamenů, bloků a skalek na celém Bradelském hřbetu.

Kvarcit a konglomerát tvoří na Bradelském hřbetu více pozoruhodných skalních útvarů. Na jihozápad od Bradla je řada skalek kolem Kočičí skály (557 m n, m.), na sever od Bradla je několik skal, zvaných Tři kameny (558 metrů n. m.). Tři kameny jsou z geomorfologického hlediska ještě zajímavější než samotné Bradlo. Původně asi také souvislá skalní hradba je v pokročilejším stadiu rozpadu a je rozčleněna na několik izolovaných skal a skalek. Kolem nich je spousta velkých kamenů a bloků; některé z nich odpadly již dávno, jiné teprve nedávno a některé právě ze skály sjíždějí. Najdeme zde i skalní kovadlinu a menší skalku, připomínající kamenný stůl. Maximální výška skal činí 12 m. Geologicko-mineralogickou zajímavostí jsou drobné ledvinité agregáty hnědého goethitu na stěnách některých trhlin, viditelné místy i na povrchu skal. I na Třech kamenech často lezou horolezci, nestačili je však dosud výrazněji poškodit.

Hřbet Bradla je odedávna hojně navštěvován turisty. Již na počátku našeho století se odhadoval počet turistů, kteří navštíví Bradlo během letní turistické sezóny, na 20 000. Dnes prochází přes Bradlo červená značka z Nové Hradečné do Nedvězi a dále do Zábřeha, modrá z Libiny do Lipinky a dále do Úsova (odtud je Bradlo 8 km). Zeleně značená cesta vede z Bradla přes Kamennou, Rohli a Bílý kámen do Postřelmova. Modře značená cesta z Libiny jen těsně míjí Tři kameny, na které lze cestou snadno odbočit. Ke Kočičí skále se dostaneme po chodníku od Bradla nebo po neznačenych cestách z Velehoře a Lipinky.

Na Bradelském hřbetě nejsou však pozoruhodné jen balvany a skály, pěkným zážitkem je samotná cesta hlubokým Bradelským lesem. Na západě je tento velký lesní komplex jen úzkým bezlesým pruhem oddělen od podobně velkého komplexu lesů kolem Bílého kamene. I tento les je velmi vděčným terénem pro turistiku. Nejvyšší Bílý kámen (588 m n. m.) má na vrcholu skály z podobné horniny, jaká je na Bradle, jsou však mnohem menších rozměrů než má Bradlo. Křižovatkou tří turistických cest je památný Cikánsky buk mezi Benkovem a Nedvězím, dnes již bohužel uschlý. Nad Hrobovou, Vitošovem a Leštinou rostou krásné listnaté a smíšené lesy a v oblasti Trliny [524 m n. m.) je lesní porost dosud natolik blízký přirozeným lesům, že byl vyhlášen Státní přírodní rezervací. Zajímavá je v této rezervaci i fauna, zvláště množstvi hnízdících vzácnějších druhů ptáků. Nejkrásnější, téměř výhradně lesem jdoucí 20 km dlouhá cesta, vede po značených cestách z Lesnice přes Trlinu, Bílý kámen, Cikánský buk a Bradlo na nádraží do Libiny.

LOKALIZACE

NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 800.00 m

Typ záznamu: Hora, kopec nebo vrch
AKTUALIZACE: Uživatel 491 (Archivní záznam) org. 49, 08.03.2007 v 13:00 hodin