MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Neděle 21. červenec 2019

Nový BROLN

časopis Folklor č.2/2006
Rozhovor čísla... Nový BROLN

"Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů" (BROLN) patřil dlouhá léta k špičkovým koncertním tělesům tehdejšího Československa, který rozdával potěšení a radost z našich lidových písní doslova po celém světě. Orchestrem prošla celá plejáda dodnes vzpomínaných a uznávaných muzikantů, zpěváků i dramaturgů. Z pozice primáše jej vedly ty největší osobnosti primášského řemesla. Několik let po sametové revoluci byl v roce 19 2 založený BROLN vedením Českého rozhlasu téměř zrušen, nakonec se našla jiná forma jeho další činnosti... Významné však je, že v závěru minulého roku přistoupilo současné vedení Českého rozhlasu k jeho opětovnému obnovení. To mne vedlo k rozhovoru s ředitelem studia Českého rozhlasu Brno Ludvíkem Němcem, jehož obsahem byla obnova tohoto tělesa.

Pane řediteli, BROLN v letech 1952-1993 představuje pro naše milovníky a obdivovatele lidové hudební kultury a folkloru značku té nejvyšší umělecké kvality. Byl nositelem uměleckého zpracování lidových písní, stanovil nový hudební výraz tradiční lidové hudby, vychoval desítky vynikajících a dodnes uznávaných zpěváků lidových písní, stal se vzorem pro další (byť amatérské) lidové kapely, přivedl tisíce posluchačů k oblibě a pravidelnému poslechu lidových písní a hudby. Jaké byly příčiny jeho zrušení v roce 1993?
Nechci slovíčkařit, ale tohle upřesnění je i po letech důležité: BROLN nikdy zrušen nebyl. Kapela tehdy ale přešla z pozice interního rozhlasového tělesa na externí formu spolupráce - přičemž jí rozhlas smluvně garantoval jistý objem natáčení, veřejných koncertů apod. Rozhlas také ponechal kapele v užívání ryze rozhlasovou značku - a nebyla to formalita, vždyť BROLN ani nezmizel z rozhlasového vysílání. Tehdejší rozhodnutí nejužšího vedení Českého rozhlasu se nedotklo jen BROLNu, ale i dalších rozhlasových hudebních těles. Domnívám se, že hlavním důvodem byla tehdejší ekonomická situace Českého rozhlasu. Jsem rád, že ta současná ekonomická situace může být důvodem k opětovnému "včlenění" BROLNu do Českého rozhlasu. O tomto kroku jsme s generálním ředitelem Václavem Kasíkem snili a mluvili už několik let, čekali jsme jen na navýšení koncesionářských poplatků.

Říká se, že nikdo nevstoupí dvakrát do stejné řeky. Jak to tedy bude s BROLNem dnes?
BROLN vstupuje do stejné řeky každodenně - a to do řeky s živou vodou. To mám na mysli lidovou hudbu. Mám-li být ale čistě věcný, celý "útvar BROLN bude sestávat z hudebního dramaturga Jiřího Plocka, uměleckého vedoucího Jindřicha Hovorky, dalších pěti muzikantů a nezbytné produkční a technické podpory.

Pane řediteli, můžete nastínit dramaturgické aspekty obnovené činnosti BROLN? Bude odlišná a v čem od dramaturgie původního tělesa, kterou zpracoval před rokem zesnulý Jaroslav Jurášek?
Dramaturgů BROLNu byla celá řada, já bych vzpomněl aspoň ty, které jsem znal osobně - Jaroslava Jakubíčka, Vlastimila Pešku a samozřejmě Jaroslava "Cardu" Juráška. Většina posluchačů - i já osobně - má ale BROLN spjatý i s naším dlouholetým hudebním redaktorem Jaromírem Nečasem. Nezastírám, že zárukou jisté kontinuity a kvality je pro mě třeba i to, že stávající dramaturg Jiří Plocek si je v uměleckých názorech blízký s naším "legendárním" Nečasem. Stejně tak nezastírám, že má odpověď tedy pochází především z Plockovy hlavy. Tedy budu spíše citovat: Posun tu bude především od větší orchestrální praxe a rozsáhlého studiového natáčení autorských úprav lidové hudby k menší a flexibilnější kapele a k živému koncertování. Ostatně - obdobný a v dnešní době pochopitelný trend můžeme zaznamenat třeba i na Slovensku, v zemi nám folklorně nejbližší. Nový BROLN by měl být živým spojovacím prvkem mezi regiony a Českým rozhlasem, umělecká komunikace s regiony bude jedním z nosných pilířů dramaturgie. Proto nové snímky by měly ve větší míře vznikat na koncertech a ze spoluprací s regionálními muzikanty a zpěváky. Dalším úkolem je samozřejmě také vlastní prezentace tělesa, jeho muzikantských kvalit - čímž se budeme snažit reprezentovat na různých akcích i naši domovskou instituci, Český rozhlas.

V jakém časovém horizontu předpokládáte premiérový koncert nového BROLN a bude možno jej brzy také slyšet na rozhlasových vlnách nebo zakoupit jím nastudované skladby na nových hudebních nosičích?
S největší pravděpodobností se veřejná premiéra odehraje někdy v dubnu v Brně. Zhruba v téže době už začne i koncertní praxe v regionech. Všechny tyto aktivity se odrazí samozřejmě ve vysílání - už od ledna jsme změnili vysílací schéma našeho regionálního vysílání tak, abychom mohli každý pátek věnovat BROLNu samostatnou mutaci pořadu Na moravskou notu, chystáme i nové pořady BROLNu na celoplošných okruzích.

Kterým regionům se budete především věnovat?
Jsme s dramaturgem zajedno, že naším cílem je komunikace se všemi regiony České republiky, nejen s Moravou. Právě z takovýchto setkávání mohou vznikat zajímavé a dramaturgicky pestré počiny. Jiří Plocek přesně říká, že chceme upozorňovat na krajový svéráz i tam, kde je v dnešní době zdánlivě odsunut na okraj zájmu komerčně orientovaných médií.

Víte již také, z jakého okruhu budou vybíráni zpěváci?
Doufáme, že dokážeme oslovovat všechny, jež na úrovni reprezentují svůj region, svou lokalitu a koneckonců i sami sebe, jako zralé nebo naopak perspektivní interpretační osobnosti.

Pane řediteli, co přejete novému tělesu nad jeho pomyslnou kolébkou?
No... ono není zase tak nové a řekl bych, že ti muzikanti patří spíš za hospodský stůl než do kolíbky. Tak jim přeji - jim a vlastně i sobě a především samozřejmě posluchačům - aby v té pomyslné rozhlasové hospodě zněla hudba, která roztančí nejen nohy, ale i srdce...

Otázky kladl František Synek


 
Zveřejněno 19.03.2006 v 23:35 hodin